ANALÝZA: Daří se nám dělat správné kroky, protože ceny energií klesají, tvrdí ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Je to však zavádějící až nepravdivé tvrzení hned z několika důvodů. Vláda žádný přímý vliv na výši cen elektřiny a plynu nemá.

„Většina společností zlevňovala letos hned několikrát. Ceny energií klesají a je to skvělá zpráva nejen pro domácnosti, ale taky firmy a celý průmysl. Další ukázka toho, že se nám daří dělat ty správné kroky,“ uvádí Vlček na svých sociálních sítích.

„Většina společností zlevňovala letos hned několikrát.“ Ceny energií klesají a je to skvělá zpráva nejen pro domácnosti, ale taky firmy a celý průmysl. Další ukázka toho, že se nám daří dělat ty správné kroky. ✌🏻 pic.twitter.com/3c5uQ75hae

— Lukáš Vlček 🇨🇿 (@MinistrVlcek) November 15, 2024

Tvrzení ministra Vlčka je dost sporné v několika ohledech. Zaprvé, vláda nemá na ceny energií na trhu žádný přímý vliv. Ten měla, když ceny elektřiny i plynu v roce 2023 pro domácnosti a podniky zastropovala. V tuto chvíli žádnou státem určovanou cenu nemáme.

Za další je nutné zmínit, že bavíme-li se o elektřině, ceny na trhu jsou už na výrazně nižších hodnotách, než z jakých nyní obchodníci zlevňují. Proto to pro jejich zákazníky není taková výhra. Také je nutné počítat s tím, že ceny elektřiny i plynu i přes zlevňování jsou a nadále budou několikanásobně vyšší, než byly před rokem 2020.

„Je to jen marketing. Ano, ceny pro rok 2025 spotřebitelům zlevní o desítky procent. Fígl je ale v tom, že z nesmyslných úrovní. Například cena silové elektřiny už je na trhu přes rok na úrovni hluboko pod 2,3 Kč/kWh a dodavatelé teď zlevňují ze 4,5 nebo 3,5 Kč na úroveň lehce pod 3 Kč/kWh . Současně je potřeba dodat, že ceny elektřiny i plynu klesají k úrovním, které jsou a zůstanou 3 až 4 násobné proti roku 2018-19,“ komentoval to na síti X investor Michal Šnobr.

Do třetice je realita taková, že pokles ceny silové elektřiny se vykompenzuje nárůstem regulované složky určované Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Už loni byl nárůst regulované složky, která představuje stále větší podíl celkové ceny pro odběratele, velmi výrazný. V roce 2023 tvořila regulovaná složka asi 30 procent z celkové ceny, nyní už téměř polovinu. Pro letošní rok se z rozhodnutí ERÚ zvýšila regulovaná složka o více než 68 procent. To bylo způsobena hlavně návratem platby za podporované zdroje na faktury odběratelů a také zvýšenými náklady na distribuci elektřiny a poplatky za jistič.

Pro příští rok zatím ERÚ vydal jen návrh cenového rozhodnutí, konečné rozhodnutí by měl zveřejnit do konce listopadu. Stejně tak to platí u regulované ceny plynu. Tam může jít v případě domácností až o patnáctiprocentní nárůst. A největší podíl půjde na zvýšené platby za distribuci. To souvisí s dotováním zestátněných plynovodů Net4Gas.

Tržby plynovodů totiž zajišťovala především přeprava ruského plynu do Německa. Teď ale trubkami nemá co téct, protože plyn do Evropy proudí jinudy. Plynovody zajišťují jen přepravu plynu uvnitř Česka. Je tedy pravda, že plyn, který české domácnosti a podniky spotřebovávají, se k nám dopravuje přes trubky Net4Gas. Jenže domácnosti a firmy ho loni podle dat energetického regulátora spotřebovaly jen 7,5 miliard metrů krychlových. Za loňský rok měla celková přeprava plynu plynovody Net4Gas dosáhnout přibližně jen 10 miliard metrů krychlových. Oproti roku 2022 se tak celková přeprava snížila o 20,8 miliardy metrů krychlových plynu. Masivní propad v mezinárodní přepravě plynu, a tedy i masivní propad tržeb, tedy musí zaplatit čeští spotřebitelé.

Češi se vrací k ruskému plynu

Zmiňme také, že v poslední době k nám teče rekordní množství ruského plynu, ačkoliv vláda mluví o tom, že jsme se zbavili závislosti na ruských energetických surovinách. Jak píšeme zde, v listopadu se jeho odběr navýšil až na 94 procent. Západního plynu tedy v těchto dnech odebíráme velmi malé množství. Pro obchodníky je rozhodující cena, nakoupí to, co je pro ně výhodnější.

O tom, jak se Česko vrací k ruskému plynu, píše o víkendu i Bloomberg. „Dražší alternativy nutí některé vnitrozemské země, aby se vrátily ke svému starému zdroji. Typickým příkladem je Česká republika, která se létě 2023 zcela nezávislou na ruském zemním plynu a snížila jeho dovoz téměř na nulu. Nyní ale dováží ruský plyn přes Slovensko,“ konstatuje Bloomberg.

Důvodem je mimo jiné to, že plyn tekoucí přes Německo, tedy hlavně norský plyn a zkapalněný plyn například ze Spojených států, byl a ještě do konce roku bude zatížen poplatkem, který si Němci za uskladňování plynu účtují. Vzhledem k pádu německé vládní koalice ale také není zcela jisté, že ke zrušení poplatku dojde.