Ministerstvo financí se chystá v pátek, nejpozději v sobotu, předložit vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už minulý týden uvedl, že strop deficitu je z pohledu zákona 231 miliard. Pravděpodobný vysoký schodek má celou řadu kritiků, podle bývalého ministr financí Miroslava Kalouska například není takový rozpočet normální.

Vláda zveřejní návrh rozpočtu do 31. srpna, což je jiná praxe než v minulých letech. Vychází to z loňské změny zákona, kterou přinesl tzv. konsolidační balíček. „Mě opravdu překvapuje, že si té změny nikdo nevšiml, každopádně to vychází z toho změněného zákona. Nechtěli jsme, abyste si mysleli, že si vláda něco přifoukla,“ řekl ministr Stanjura novinářům. Už dříve dodal, že nechce, aby se kolem rozpočtu dělalo divadlo.

Z makroekonomické predikce podle Stanjury vychází, že strop na deficit je 231 miliard korun, což je o čtyři miliardy méně, než o čem se mluvilo na začátku léta a o 21 miliard méně než v letošním roce. Srpnová prognóza umožňuje počítat na příští rok s 27 miliardami na příjmové straně navíc, nicméně podle náměstka Marka Mory lze analogicky počítat také s nárůstem výdajů, například v souvislosti s náklady na státní pojištěnce.

Stanjura nechtěl minulý týden říkat, o kolik více peněz přes tento limit navrhují jeho kolegové z vlády. „O kolik nadpožadavky převyšují ten navržený schodek, o tom nemá cenu mluvit. Jestli jsme tam nedali 50 miliard, sto nebo bilion, to je přece úplně jedno, důležité je, jaké výdaje tam reálně budou,“ uvedl Stanjura s tím, že deficit 231 miliard je dán zákonem a nejde o něm politicky vyjednávat. „Politicky lze vyjednávat o tom, že bude nižší,“ dodal Stanjura s tím, že sám je politickým realistou a neočekává, že by šlo schodek výrazně snižovat.

„My předložíme návrh rozpočtu do konce srpna, změny mohou nastat i po tom. Asi nastanou, nemyslím si, že bychom byli schopní mít definitivní dohodu do příštího týdne. Nicméně je evidentní, že každá rozpočtová kapitola dostane méně, než by si daná kapitola přála,“ dodal ministr.

Podle analytiků ozdravný balíček na konsolidaci veřejných financích sice pomohl, přesto vyzývají k dalším reformám. „Olbřímí deficity přes 200 miliard byly s přimhouřenýma očima tolerovatelné v letech, kdy byla česká ekonomika zmítána mimořádnými událostmi, tedy hlavně pandemií či energetickou krizí. V letošním ani příštím roce ovšem již o krizových situacích ale nelze hovořit,“ řekl ČTK analytik Cyrrusu Vít Hradil.

Dlouhodobý kritik vládní rozpočtové politiky Miroslav Kalousek (TOP 09) rovněž poukázal na to, že se předpokládá hospodářský růst 2,6%, inflace pod 2,5%, téměř žádná nezaměstnanost, nejsou předpokládány žádné mimořádné výdaje, prostě normální, celkem vlídné ekonomické časy.

„Co však normální není, je deficit státního rozpočtu vysoko nad 200 miliard. To neodpovídá normálním časům, ale významné krizi, která však není. Nechci ani domýšlet výši deficitu, kdybychom prožívali hospodářskou krizi podobnou té po pádu Lehman Brothers v roce 2008. Na takovou krizi připraveni nejsme a jsme tak mimořádně zranitelní,“ míní Kalousek.

Tvrzení, že „jsme v situaci rodiny, která si bere hypotéku”, je podle Kalouska falešná výmluva bez opory v realitě. „Jsme naopak v situaci rodiny, která žije v bytě, kde nájem, energie a služby pohltí více než 90% jejích pravidelných příjmů. Na všechno ostatní – jídlo, šaty, doprava, volný čas… si musí půjčovat. Pokud se nepřestěhuje do levnějšího bytu, nebo nezvýší své příjmy, dočká se fatálních důsledků. Ke stejným fatálním důsledkům nás všechny vede současná rozpočtová politika,“ popsal metaforicky stav rozpočtu Kalousek.

Fakt, že ani pro poslední rok svého mandátu nedokázala vláda připravit rozpočet přijatelnější ve své struktuře a tedy s menším strukturálním deficitem, je podle bývalého ministra financí promarněná historická příležitost. „Zbývá jen kousek naděje, že budeme mít šanci na reparát. K tomu si ale musí většina z nás uvědomit, že takhle se dál hospodařit nesmí,“ uvedl Kalousek.