Nate Silver je americký volební guru. Slávu získal v roce 2008, kdy jeho volební model správně odhadl výsledek prezidentských voleb ve 49 z 50 států. Správně určil vítěze voleb také v roce 2012 a 2020. Jeho jediným neúspěchem jsou volby v roce 2016, kdy odhadl šanci Donalda Trumpa zvítězit pouze na 28,6 %. Stále to ale byla větší šance, než uváděly ostatní modely. A jak rád upozorňuje Silver, zhruba třetinová pravděpodobnost je stále docela vysoká. Jaký výsledek věští Silver nyní? V podstatě 50 na 50. Šanci Donalda Trumpa vyhrát odhaduje na 50,2 %, Kamaly Harrisové na 49,5 %.

Druhý americký volební guru se také jmenuje Nate. Nate Cohen je hlavním analytikem volebních průzkumů pro New York Times. Ten na základě nynějších průzkumů věští těsné vítězství Harrisové. Dodává k tomu ale významné ale. V letech 2016 i 2020 průzkumy Trumpa významně podcenily. V roce 2016 zhruba o 1,5 procentního bodu, o čtyři roky později dokonce o 3,5. Tehdy byl ale Bidenův náskok tak velký, že to Trumpovi k vítězství nestačilo. Pokud nynější průzkumy podceňují Trumpa byť o jeden procentní bod, má vítězství jisté. Stejně tak Harrisová dosáhne přesvědčivého vítězství, pokud průzkumy podceňují o jeden procentní bod její zisk.

Všeobecně se ale míní, že podceňují-li průzkumy někoho, je to právě Trump. Mohou za to staří bílí liberálové. Starší demokraté nemají totiž žádné zábrany při vyjadřování svých názorů. Když jim někdo zavolá, aby se jich zeptal, koho budou volit, jsou to pro ně druhé Vánoce. To vede k tomu, že jsou v průzkumech nadprezentováni. Chyby v průzkumech v letech 2016 a 2020 byly způsobeny právě nadhodnocením podpory Hillary Clintonové a Joea Bidena mezi seniory.

Průzkumníci veřejného mínění jsou si těchto chyb vědomi a dušují se, že tentokrát je odstranili. Nicméně v srpnu Ryan Girdusky analyzoval průzkumy pro web American Conservative a došel k názoru, že bílí liberálové stále představují problém. Například upozorňoval, že podle průzkumu pro New York Times Harrisová vedla mezi voliči staršími 65 let o 20 bodů v Michiganu, o 10 bodů v Pensylvánii a Wisconsinu a o dva body v Arizoně. Trump vedl o pět bodů v Georgii a Severní Karolíně a o sedm v Nevadě. Ve volbách v roce 2020 ale Trump vyhrál u seniorů o 19 bodů v Severní Karolíně, o 12 v Georgii, o sedm v Nevadě a Pensylvánii, o šest ve Wisconsinu a o jeden v Arizoně. Biden vyhrál u seniorů v Michiganu o dva body.

Sedm klíčových států

Právě těchto sedm států, Pensylvánie, Georgie, Severní Karolína, Wisconsin, Arizona, Nevada a Michigan, rozhodne o příštím prezidentovi. Oficiálně prezidenta USA volí sbor volitelů. Těch je 538 a jsou rozděleni mezi jednotlivé státy podle velikosti. Nejvíc volitelů, 54, má Kalifornie, nejmenší možný počet volitelů je tři. Drtivá většina států rozděluje volitele podle pravidla „vítěz bere vše“, kromě Nebrasky a Maine.

Většinou jsou státy buď republikánské, nebo demokratické, to podle toho, koho tradičně volí. Pouze uvedených sedm „přelétavých států“ nelze předem jednoznačně zařadit. Z nich je nejdůležitější Pensylvánie s 19 voliteli. Pokud Trump vyhraje tam, stačí mu vyhrát ještě v Georgii (16 volitelů) a má Bílý dům jistý. Případně by potřeboval získat další dva státy. Pensylvánské vítězství Harrisové by Trumpovi cestu do Washingtonu notně zkomplikovalo. Všeobecně se předpokládá, že ten, kdo vyhraje v Pensylvánii, vyhraje i volby celkově.

Když se ale do průzkumů ponoříme hlouběji, zjistíme, že Harrisová má problém. Průzkum televize NBC publikovaný 13. října potvrzuje, že síly jsou vyrovnané, každému z kandidátů přisuzuje 48 %. Ukazuje, že jsou v podstatě stejně neoblíbení. Kladný názor na ně má shodně 43 % Američanů. Negativně o Harrisové smýšlí 49 %, o Trumpovi 51 %. Trump má ale výhodu, co se týče výsledků, 44 % si myslí, že jim jeho prezidentství pomohlo, zatímco 31 %, že uškodilo. O Bidenově prezidentství si myslí jen 25 %, že jim pomohlo, ale 45 %, že jim uškodilo. Harrisová je neschopná udělat čáru mezi sebou a Bidenovou administrativou. Během jednoho dne byla dvakrát tázána, co by dělala jinak než Biden. Nedokázala přesvědčivě odpovědět.

Harrisové také klesá podpora mezi menšinami, hlavně mezi černými muži. Po dekády demokraté počítali s tím, že nejrůznější menšiny budou volit je. To jim dávalo velký blok věrných voličů a výhodu ve volbách. Teď má tato strategie trhliny. Drtivá většina černochů sice stále avizuje, že bude volit Harrisovou, podle průzkumu New York Times to plánuje 70 % z nich. Avšak Biden v roce 2020 získal 87 % hlasů černých mužů. Tento propad by stačil k tomu, aby Harrisová prohrála v klíčových státech, pokud nedokáže hlasy získat někde jinde.

Demokraté už panikaří. Kampaň Harrisové představila dokument s názvem Agenda příležitostí pro černé muže slibující „odpustitelné půjčky“, tedy dary, pro černošské podnikatele, podporu ve vzdělání a ve zdravotnictví pro černochy, „ochranu kryptoměnových investic“ učiněných černými muži a legalizaci marihuany a příležitosti, které zajistí, že „černí muži uspějí v tomto novém odvětví“. Celé to působí paternalisticky, jenže o tyto výhody mohou žádat všichni, jelikož rasové zaměření takovýchto programů je protiústavní.

V posledních dnech demokraté vyslali do bitevního pole řadu černošských celebrit, aby zvýšili nadšení pro Harrisovou, včetně té největší, Baracka Obamy. Ten na jednom mítinku v podstatě vynadal svým „bratrům“, že demokratickou kandidátku nedostatečně podporují, a naznačil, že je to kvůli jejich mizogynství.

Ze všech těchto důvodů, přestože průzkumy jsou vyrovnané, je mírným favoritem Trump. Historicky ho průzkumy podceňují, mezi největší starosti Američanů patří ekonomika, kriminalita a nelegální migrace. Ve všech těchto otázkách má Trump navrch. V podstatě jedinou oblastí, kde demokraté vedou, jsou interrupce. To je téma, které zajímá hlavně „ženy z předměstí“, tradičně jazýček na volebních vahách. Ve volbách, kde se demokratům podařilo potraty prosadit jako téma, si vedli nad očekávání dobře. Na druhou stranu Harrisová ztrácí mezi muži. Podle NBC má Trump podporu mezi muži 56 ku 40, zatímco Harrisová vede u žen 55 ku 41.

Porazit Trumpa by přitom mělo být jednoduché. Je nepopulární. Jeho pokusy zvrátit výsledek voleb roce 2020 spousta Američanů považuje za diskvalifikační. Přes své chvástání není žádný komunikační génius. Jeho plány jsou pochybné a mělo by být snadné je vyvrátit. Například slibuje 20% clo na všechno, což drtivá většina ekonomů považuje za katastrofu. Volby v roce 2016 Trump vyhrál velmi těsně, hlavně díky chybám kampaně Hillary Clintonové. V roce 2020 ho porazil Biden, který již tehdy nebyl v nejlepší kondici.

Hlavní problém Harrisové je, že není příliš dobrá politička. Většinu svého politického života strávila v Kalifornii, solidně demokratickém státě. V kalifornské politice šlo především o zákulisní dohody a předcházení si stranických bossů. Jakmile se jednou dostala na kandidátku, zvolení měla takřka zaručené. Když se poprvé střetla se schopnými politiky z jiných částí USA, tedy v demokratických primárkách v roce 2020, pohořela. Viceprezidentkou se stala jen díky tomu, že Joe Biden slíbil, že do úřadu jmenuje černou ženu. Harrisová byla v podstatě jediná kandidátka.

Američané pořád nevědí, čemu Harrisová vlastně věří. V primárkách v roce 2020 kandidovala jako zástupkyně progresivního křídla. Veškeré své postoje z té doby ale odvolala, přesněji: v tiskových zprávách je odvolala její kampaň, ona sama se na veřejnosti příliš nevyjadřuje. Hvězdná chvíle její kampaně byla debata s Trumpem, kdy jasně vyhrála. Hlavně ale díky tomu, že nepřipravený Trump působil jako blázen; svůj program však Harrisová nějak koherentně představit nedokázala. V rozhovorech se omezuje na prázdné fráze. Evidentně se bojí, aby si někoho nerozhněvala.

Ano, smazala náskok, který měl Trump proti Bidenovi. U Bidena byl problém, že si nikdo nebyl jist, jestli dokáže najít cestu z podia poté, co na něj vylezl. Úleva, že demokraty reprezentuje kandidát, který je duchem přítomný, je vrátila zpátky do hry. Od té doby ale vrší jednu chybu na druhou.

Nešťastná volba kandidáta na viceprezidenta?

Možná tou úplně největší je výběr kandidáta na viceprezidenta. Harrisová se rozhodovala mezi Joshem Shapirem a Timem Walzem. Shapiro je extrémně populární guvernér Pensylvánie, rádi ho mají i republikáni. Jeho nominace by velmi pomohla při snaze získat tento stát pro Harrisovou. Zároveň je to ale Žid, který se netají svou podporou Izraeli. Strach z progresivního antiizraelského křídla strany a ze ztráty muslimských hlasů v Michiganu nejspíš vedl k tomu, že Harrisová se rozhodla pro guvernéra Minnesoty Walze. Ten má ovšem evidentní deficit charismatu a několik kostlivců ve skříni, jako jsou podezřele časté návštěvy Číny, nezvládnuté protesty Black Lives Matter, které v Minnesotě začaly, a drakonické lockdowny za covidu.

Hlavní volební slogan demokratů zní: Trump je nebezpečím pro demokracii. To by mohlo fungovat, kdyby to nepůsobilo pokrytecky. Trump čelí řadě vyšetřování a žalob, z nich část je evidentně politicky motivovaná. Demokraté hovoří o ústavně pochybných krocích, jako je zvětšení počtu soudců Nejvyššího soudu či změna volebního systému a eliminace sboru volitelů, a to hlavně proto, že v obou institucích mají momentálně výhodu republikáni. Voliči nejspíš usoudili, že obě strany mají pochybný vztah k normám a institucím, jež udržují americkou demokracii v chodu.

Výsledkem jsou volby, jejichž výsledek bude muset rozhodnout metaforická cílová fotografie.