Ministerstva budou s největší pravděpodobností muset už letos škrtat tak, aby došlo k udržení schodku rozpočtu schváleného vládou. Pro deník Echo24 to potvrdilo ministerstvo financí. Podle resortů, které oslovila redakce Echo24, pomoci mohou méně energeticky náročné budovy, intenzivnější digitalizace, ale také omezení tisku materiálů nebo nižší náklady na fyzickou ostrahu budov.

„Vzhledem k dosavadnímu nepříznivému vývoji přitom předpokládáme, že bude nezbytné ve druhé polovině roku přistoupit k úsporným opatřením na straně výdajů státního rozpočtu. Konkrétní rozpočtové nástroje, které má vláda k dispozici ke zbrzdění růstu deficitu, budeme blíže komentovat poté, co na nich bude koaliční shoda,“ uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss s tím, že předpokládá, že by se tak mělo stát nejpozději do poloviny letošního roku.

Samotné ministerstvo financí k 1. červenci 2023 zruší za účelem efektivního řízení Finanční správy 77 územních pracovišť finančních úřadů, čímž dosáhne úspory na provozních nákladech ve výši 150 milionů korun v následujících třech letech. „Pro další úspory na provozních nákladech budeme stejně jako v předchozích letech pokračovat v optimalizaci vykonávaných agend v celém rezortu financí včetně podřízených organizací,“ řekl Weiss.

Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Waleczko deníku Echo24 sdělil, že ministerstvo financí žádný přímý pokyn k hledání úspor dosud nevydalo. „MMR se snaží možnosti úspor vyhodnocovat průběžně. Konkrétní požadavky ze strany ministerstva financí pro tento rok jsme neobdrželi. Pro příští rok přijmeme konkrétní postup při snižování provozních nákladů podle vývoje situace. U platů hraje značnou roli přirozená fluktuace zaměstnanců, která se pohybuje v řádu 3–7 %,“ uvedl pro Echo24 Waleczko s tím, že resort nepočítá s větším propouštěním.

Odchod z pronájmů do státních budov

„Spíše půjdeme cestou, kdy například neobsadíme pracovní pozici uvolněnou odchodem zaměstnance do důchodu apod. Teprve musíme provést propočty a počkat na výsledná čísla schváleného rozpočtu,“ dodal mluvčí MMR. Podobnou informaci sdělila redakci i mluvčí ministerstva zahraničí Mariana Wernerová s tím, že vše je zatím ve formě návrhu, o podobě úspor se bude teprve rozhodovat.

Sdílnější byl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík. MPO podle něj plánuje v souvislosti s avizovaným snížením objemu finančních prostředků na platy ve státní správě o 2 % realizovat opatření směřující k zefektivnění řídících a administrativních činností úřadu, jejichž výsledkem by měla být redukce počtu míst.

„Zároveň dlouhodobě systematicky vyhledáváme a realizujeme opatření k úsporám provozních nákladů pomocí úprav provozních režimů a využívání moderních energeticky úsporných technologií v užívaných budovách. Největších úspor tak bylo dosaženo v roce 2022, kdy oproti předchozímu roku MPO uspořilo 11 % elektrické energie a 30 % zemního plynu,“ řekl pro Echo24 Hluštík.

Letos dojde k dokončení rekonstrukce dvou budov MPO s cílem snížení jejich energetické náročnosti, kde je očekávána úspora energií okolo 35 procent. „Současně bude v tomto roce zahájena realizace návrhu energeticky úsporného projektu, zahrnujícího všechny zbývající užívané objekty, kde je očekávána úspora energií rovněž v řádu 30 až 35 %. Realizace je odhadována na dobu tří let,“ řekl Hluštík.

„K těmto základním zdrojům úspor provozních nákladů můžeme přidat i drobná opatření, například snížení nákladů na fyzickou ostrahu budov instalací elektronických zabezpečovacích systémů s propojením na vzdálené pracoviště ostrahy a podobně,“ dodal pro Echo24 Hluštík.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se primárně zaměří na celkové zefektivnění všech procesů díky digitalizaci, úpravám v organizačních strukturách resortních organizací a samozřejmě i snižování počtu systemizovaných míst. „To proběhne na základě analýzy personálních kapacit. Chceme například zásadně omezit dočasně neobsazená místa. V tuto chvíli nepočítáme s tím, že by mělo dojít k hromadnému propouštění zaměstnanců,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MPSV Jakub Augusta.

„V provozní oblasti se pak MPSV dlouhodobě snaží chovat co nejhospodárněji a aktivně hledáme kroky, které vedou třeba ke snížení spotřeby energií. Probíhají také interní šetření v oblasti možností přesunu zaměstnanců z budov v komerčních nájmech do prostor v majetku státu,“ dodal Augusta s tím, že na základě konsolidačního balíčku MPSV zpracovává i úpravu platů ústavních činitelů, soudců a státních zástupců.

Nebudeme tolik tisknout, slibují ministerstva

I ministerstvo zemědělství řeší v rámci tzv. ozdravného balíčku snížení objemu platu o 2 % a snížení provozních nákladů celkově o pět procent. „Co se týká snížení nákladů v oblasti personální, tak v souladu s aktuálním vládním trendem budou revidovány, případně spojovány nebo rušeny některé pozice související nebo příbuzné agendy s cílem dosažení úspory v rámci objemu prostředků na platy. Ke snížení provozních nákladů by měly přispět již realizovaná opatření vedoucí k úsporám v oblasti energetiky,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MZe Vojtěch Bílý s tím, že se jedná například o výměnu termostatických hlavic u radiátorů společných prostor, úprava doby osvětlení vybraných vnitřních prostor a obměnu starších svítidel a spotřebičů.

„Úspory z těchto opatření se projeví ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Nadále děláme průběžné vyhodnocování a optimalizaci a pokračujeme v hledání dalších, zejména energetických opatření v závislosti na vyhlašovaných dotačních programech pro oblast energetických úspor státních budov. Z dalších opatření, která jsou postupně zaváděna, lze zmínit úspory v rámci procesů digitalizace, například snížení množství tisku materiálu, snížení nákladů na autoprovoz častějším zařazením videokonferencí a tak dále,“ řekl pro Echo24 Bílý.

Ministerstvo životního prostředí plánuje na příští rok snížit provozní náklady o 4,5 milionu korun na úroveň asi 90 milionů korun. „Úspory postupně připravujeme a realizujeme, takže část z nich začne fungovat již během roku 2023. Plánujeme snížit výdaje například v dodávkách a odběru energií a pitné a užitkové vody, ve spotřebě pohonných hmot a opravě vozového parku u služebních vozidel či v dodávkách tiskových služeb a kancelářského materiálu,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MŽP Lucie Ješátková. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) bere podle ní vládní závazek vážně.

„Nicméně je to velmi čerstvá informace a nutno podotknout, že žádnou stávající agendu MŽP nepovažujeme za zbytnou. Dvou procent, pro nás 6,8 milionů korun, na nákladech na zaměstnance dosáhneme pomocí restrukturalizace celého resortu životního prostředí. Cestou snižování platů nepůjdeme,“ uvedla pro Echo24 Ješátková.