Stát nemá šanci udržet letošní plánovaný schodek. Už na konci května dosahoval 271 miliard korun, což je nejvíce od vzniku samostatné republiky. Za celý rok ho přitom vláda optimisticky plánovala na 295 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sice nadále odmítá, že se bude muset výše deficitu navýšit, slíbil ale, že stát už letos ušetří alespoň dvacet miliard na výdajích. Jednotliví ministři se však nechtějí svých prostředků lehce vzdát a škrtat v dotacích. Proto se rozhodnutí o škrtání posouvá, ačkoliv dvacet miliard rychlý růst schodku stejně příliš nezachrání.

Stanjura seznámil ostatní ministry s návrhy opatření, která mají za cíl ušetřit už za letošek v rozpočtu minimálně 20 miliard korun. „Ministerstvo financí tento seznam úsporných kroků připravilo na základě dostupné znalosti jednotlivých rozpočtových kapitol, nicméně pro konečné rozhodnutí na konkrétních krocích je třeba součinnosti kapitol a poskytnutí některých detailů z jejich strany, příkladně zda je možné nevypsat některý dotační titul či zavázat některý plánovaný výdaj. Předpokládáme, že vláda by v této věci měla rozhodnout na některém ze svých jednání do konce června tak, aby přijatá opatření generovala ve druhé polovině letošního roku požadované úspory,“ řekl deníku Echo24 mluvčí Tomáš Weiss.

Jde tedy v prvé řadě o to, aby stát osekal své výdaje či uspořil na vyplácení dotací. Původně chtěl Stanjura letošní škrty řešit na vládě už minulou středu. Pak ale premiér Petr Fiala (ODS) přišel s tím, že debata se odkládá a Stanjura řekl, že potřebuje ještě několik týdnů, aby měl k dispozici potřebná data.

Tlaky na jednotlivé ministry v tom, kde mají zaškrtit výdaje, jsou tedy zřejmě velké, a Stanjura se proto ohání potřebou vyčkat s oznámením přesných letošních škrtů alespoň do konce června.

Z ODS mluví o naléhavosti škrtat ještě letos nejhlasitěji místopředseda sněmovny Jan Skopeček. „Nynější čísla o plnění státního rozpočtu jsou samozřejmě dost varovná a dramatická. Pokud se chceme blížit schválenému schodku ve výši 295 miliard korun, bude muset vedle konsolidačního balíčku na příští rok přijít velmi rychlý škrtací balíček na ještě letošní rozpočtový rok. Nemůže to být přitom úkol jen pro ministra financí, ale zodpovědnost a aktivitu v tom musí předvést celá vláda, každý ministr. Není možné si hrát na to, který resort je důležitější a že se má šetřit na všech kromě toho, který zrovna spravuji ,já‘,“ vyjádřil se pro Echo24.

Na tom, že dvacet miliard letošní rozpočet stejně nespasí, se ekonomové shodují. „Je ale dobré vidět, že si vláda spolu s ministrem financí uvědomuje vážnost situace a snaží se alespoň signalizovat jistou snahu o obrat v současném trendu vývoje veřejných financí. Otázkou je jako vždy, zda se takové škrty podaří prosadit. I kdyby ano, tak plánovaný deficit rozpočtu na rok 2023 na úrovni 295 miliard splněn nebude. Deficit bude v lepším případě dosahovat úrovně 400 miliard. Spíše více. Ukazuje na to současný vývoj plnění státního rozpočtu,“ míní hlavní ekonom společnost Roklen Pavel Peterka.

Schodek měnit nebudeme

Na konci května dosáhl deficit 271,4 miliard korun a přiblížil se tak schválenému saldu pro celý rok 2023 ve výši 295 miliard. Jasněji o dalším vývoji státního rozpočtu má být podle vlády a Národní rozpočtové rady v červenci, kdy budou inkasovány doplatky na dani z příjmů právnických osob od velkých subjektů a stejně tak má být možné lépe odhadnout výnos daně z neočekávaných zisků . Na podzim by pak příjem rozpočtu měla posílit letos rekordní dividenda společnosti ČEZ.

Na druhou stranu však od června začaly být vypláceny důchody zvýšené v důsledku mimořádné valorizace, která nebyla v původním rozpočtu předpokládána. Šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl pro deník Echo24 uvedl, že je vysoce pravděpodobné, že schodek bude znatelně vyšší než plánovaný. „A stejně tak je tudíž logické, že poměr schodku veřejných financí k HDP bude vyšší. Ani to nemůže být jinak,“ řekl Hampl.

Vláda ale zatím odmítá přiznat, že by musela schodek novelizovat. „Ministerstvo financí v současnosti stále považuje za předčasnou debatu o novele státního rozpočtu. Novela státního rozpočtu je ze zákona zjednodušeně nezbytná, pokud reálné výdaje neodpovídají těm rozpočtovaným. Většina rizik spojených s hospodařením letošního rozpočtu jsou nicméně zejména na příjmové straně,“ uvedl pro Echo24 mluvčí resortu financí Petr Habáň.