Jsme to my jako ODS, kdo neseme největší odpovědnost za vládnutí v této zemi a musíme razantně připomenout koaličním partnerům, že konsolidace veřejných financí byl jeden z našich hlavních volebních slibů. Pro Echo24 to řekl místopředseda sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček. Reagoval tak mimo jiné na slova ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že by chtěl více šetřit, ale nemá na tom politickou shodu. Především STAN a Piráti říkají, že se nesmí brzdit ekonomika.

Skopeček dlouhodobě říká, že považuje nižší tempo konsolidace veřejných financí za chybu. „Rozumím, že ODS je asi ještě s TOP 09 stranou, která jako jedna z malá tlačí na nižší deficity a ostatní koaliční strany naopak generují další a další rozpočtové nároky. Ale jsme to my jako ODS, která nese největší odpovědnost za vládu a za vládnutí v naší zemi a musíme podle mě razantně připomenout koaličním partnerům, že konsolidace veřejných financí byl náš jeden z hlavních volebních slibů, ale je to zároveň i jeden z hlavních bodů programového prohlášení,“ uvedl pro Echo24 Skopeček.

„Když si přečtěte programové prohlášení, tak první programový bod je, že nechceme žít na dluh, hned druhá řádka mluví o úsporách. Tedy je třeba více tlačit na vládní partnery, aby respektovali programové prohlášení, na základě kterého získala vláda důvěru Poslanecké sněmovny,“ poukázal Skopeček.

Ministr Stanjura uvádí, že by byl rád, kdyby se vládě Petra Fialy (ODS) dařilo tlačit schodek státního rozpočtu pod 200 miliard korun. K tomu ale podle svých slov nemá kabinet politickou shodu. Místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) potvrdil slova ministra Stanjury a poukázal na problém v odlišném vnímání konsolidace uvnitř vlády. „Za ODS bychom rádi rychlejší snižování deficitu zejména snižováním vládních výdajů. Vládní koalice je však složená z pěti stran, kdy každá strana a každý její ministr má své vlastní priority. Příkladem budiž ministr školství Mikuláš Bek a jeho neustále požadavky na navyšování rozpočtu školství. Ani opozice fakticky netlačí na snižování vládních výdajů, jejich návrhy by naopak vedly k jejich zvýšení a tedy navyšování deficitu,“ řekl pro Echo24 Munzar.

Podobně hovoří také někteří koaliční partneři. „TOP 09 dlouhodobě prosazuje politiku rozpočtové odpovědnosti. Již dlouho říkáme, že kdyby bylo na nás, tak by deficit státního rozpočtu na příští rok nepřesáhl 199 miliard. Potud se s ministrem Stanjurou určitě shodneme. Jako nejzazší mez považujeme výši deficitu, která vychází ze střednědobého výhledu,“ uvedl pro Echo24 šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob. „Dovedeme si představit navýšení výdajů jen u těch položek, které jsou zárukou budoucí prosperity. Třeba jde o podporu výzkumu a inovací. Je potřeba, aby se i ostatní strany chovaly odpovědně,“ dodal.

Ekonomický expert KDU-ČSL Michael Kohajda už dříve použil podobná slova. „Osobně bych uvítal, aby schodek státního rozpočtu na rok 2025 byl plánován nižší. Předpokládal jsem, v souladu s předchozími slovy ministra Stanjury, že schodek meziročně poklesne o 1 procento HDP. Na druhou stranu však slyším požadavky některých koaličních ministrů na navýšení objemu peněz pro jejich kapitoly, proto je a bude cíl ministra Stanjury co nejvíce splnit požadavky všech, náročný,“ uvedl pro Echo24 Kohajda.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro Echo24 řekl, že zatím není k dispozici komplexní návrh rozpočtu, proto se mu nechce komentovat nějaká „kdyby“. Už dříve však řekl, že priority Starostů jsou především v oblasti školství, bezpečnosti a obrany a investicích pro hospodářský růst ekonomiky. „Komentovat výši schodku je předčasné, za mě osobně jsou ale hranicí schodku 3 % HDP tak, aby nedošlo k překročení jednoho z maastrichtských kritérií v oblasti veřejných financí, co je důležité také pro přijetí eura,“ řekl Vlček.

„Této vládě se podařilo nastartovat důležité infrastrukturní investice do energetiky a dopravních staveb, ty v budoucnu budou generovat ekonomické přínosy, včetně příjmů státního rozpočtu. Tyto investice není v současné době možné jakkoli brzdit. Nutně potřebujeme nové dálnice, vysokorychlostní tratě a posílit a modernizovat energetické soustavy,“ dodal.

Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) pro Echo24 uvedl, že strana podporuje další konsolidační úsilí vlády. „Ale považujeme za důležité, aby stát s veřejnými penězi hospodařil efektivně a nešetřil na místech, kde se to z dlouhodobého pohledu skutečně nevyplatí. Jde za nás například o spolufinancování projektů v rámci podpory bydlení, podporu regionů nebo předškolní péči o děti a systém vzdělávání. To jsou za nás priority pro rozpočet na příští rok, na kterých prostě šetřit nemůžeme,“ uvedl Bartoš s tím, že další úspory ve státním rozpočtu by nutně znamenaly omezení služeb důležitých pro občany nebo nějaký zvýšený příjem z jejich kapes.