V roce 2021 zemřelo v Kanadě, která má 38 milionů obyvatel, deset tisíc lidí asistovanou sebevraždou. Nová pravidla – otevření této procedury teenagerům a duševně nemocným a podobně – toto číslo jistě zvýší. Oděvní firma La Maison Simons loni v říjnu zveřejnila reklamní video oslavující dobrovolnou sebevraždu jisté sedmatřicetileté ženy. Představitel firmy reklamu prezentoval jako příspěvek značky k tomu, „abychom budovali taková společenství, v jakých chceme žít zítra a odkázat je našim dětem“. Reakce na sociálních sítích byla negativní a firma video stáhla, ale vidíte z toho, kde se nachází elitní uvažování.

New York Times přinesly minulý týden reportáž o sedmatřicetiletém profesorovi ekonomie na Yaleově univerzitě Yusukem Naritovi, který si zároveň udržuje kariéru i v rodném Japonsku. Ovšem zatímco na Yalu učí ekonometrii, v Japonsku se prosadil jako influencer. A co je jeho specialita? Názor, že řešením problematiky stárnutí jsou povinné sebevraždy přestárlých lidí. Jako správný provokatér má Narita dvoustupňovou nabídku. Když se ho zeptají v seriózních kruzích, prezentuje ústupovou pozici, že mu jde o „vyvolání diskuse“ o závažných problémech, jako třeba že staří lidé setrváváním na pozicích blokují profesionální mobilitu mladých. Ale tam, kde je mezi svými, rozjíždí téma seppuku důchodců.

Kroužíme tu kolem komplexu problémů, jemuž každá společnost dává své akcenty. V Kanadě vycházejí z důrazu na lidská práva, ale svou roli hrají i výdaje na zdravotnictví. V Japonsku dobře vědí, že rostoucí věk je jedním koncem problému a druhým je nízká porodnost. Totéž platí o Koreji, jež má dnes nejnižší porodnost na světě. Server CNN loni v říjnu přinesl zprávu o tom, jak vláda bojuje s klesající porodností. Hodně místa v ní zabírá líčení toho, jak se prezident Yoon Suk Yeol znemožnil při návštěvě jeslí. Ale vzhledem k tomu, že, jak se v článku zmiňuje, Korea vynaložila na propopulační politiku za posledních šestnáct let dvě stě miliard dolarů, asi to nebude jediný problém.

„V posledních letech jsme si užívali to, co bylo nazváno Pax Americana Geriatrica. Většina bohatých zemí má střední věk přes 40 a lidé středního věku nezačínají bitky. Máme starosti a zodpovědnost, naše čelní mozkové laloky se starají o to, abychom si dávali pozor, a hladina testosteronu nám neodvratně klesá,“ napsal před necelým rokem na svém Substacku Ed West. Ta věta pochází ze zamyšlení nad stárnutím společností, jež se opírá hlavně o knihu Paula Morlanda Lidé zítřka. Rusko-ukrajinská válka je velkou anomálií v tom, že podle studií citovaných Morlandem v zemích, kde má 55 a víc procent obyvatel přes třicet, jen zřídka dochází k občanským válkám. Za španělské občanské války ve 30. letech byl střední věk poloviční než dnes, kdy hnutí za katalánskou samostatnost vyvrcholilo pár demonstracemi. V době občanské války v Bosně v 90. letech byl tamní střední věk pod 30, dnes je přes 40. Pokles porodnosti se nevyhnul ani Blízkému východu, což by mohla být pro nás Evropany, zkoušené migračními krizemi, snad pozitivní zpráva. Jen v subsaharské Africe zůstávají poslední regiony s vysokou porodností.

Problém je, že vývoj porodnosti zřejmě podléhá železnému pravidlu. Nejprve přichází snížení dětské úmrtnosti a zvýšení věku dožití díky lepší zdravotní péči. „Následující fáze demografické tranzice je pokles plodnosti (i když ten vztah není jednoduchý). Velikost rodiny klesne z pěti nebo šesti na úroveň reprodukce. Ale pak klesne ještě víc – a nikdy se nevrátí.“

Způsobí to politicko-ekonomický bludný kruh – třeba v Británii „voliči s vlastními domy a penzí dávají přednost nižšímu růstu a omezení bytové výstavby, což zvyšuje ceny bydlení pro mladé a dál tak roztáčí spirálu neplodnosti“. Pokus zvýšit věk odchodu do důchodu musel vzdát i Vladimir Putin, připomíná West.

Některé otázky dne zůstávají nezodpovězené a spřádají se kolem nich div ne konspirační teorie: Kdo vyhodil do povětří Nord Stream? Jak vznikl covid? A pak tu jsou otázky, kde odpověď není žádným tajemstvím. Jen nemají řešení.