Lukašenko na tiskové konferenci sdělil podrobnosti o tom, jak probíhala jednání s Prigožinem 24. června na pozadí pokusu o ozbrojenou vzpouru Prigožinovy žoldnéřské skupiny Wagnerovců. Informovala o tom agentura NEXTA. Podle Lukašenkových slov Putin před rozhovory nevěřil v další řešení, poněvadž s ním Prigožin nechtěl mluvit. „Nejnebezpečnější, jak jsem pochopil, nebylo to, jaká je situace, ale jak se může vyvíjet a jaké může mít důsledky. To bylo to nejnebezpečnější,“ řekl Lukašenko.

Běloruský prezident uvedl, že z Putinova projevu pochopil, že bylo přijato rozhodnutí zlikvidovat zrádce. „Navrhl jsem Putinovi, aby si dal na čas. Ať si promluví s Prigožinem a jeho veliteli. Na to mi Putin odpověděl: ‚Podívej, Sašo, je to zbytečné. On ani nezvedne telefon, nechce s nikým mluvit.“ Podle předchozích zpráv přitom měla být situace opačná, tedy že Putin nechtěl mluvit s Prigožinem.

Lukashenka finally shared the details of how the negotiations with Prigozhin took place on June 24 against the background of the attempted armed mutiny

"The most dangerous thing, as I understood it, was not what the situation was, but how it could develop and its consequences.… pic.twitter.com/YhfC4Ub6Sp

— NEXTA (@nexta_tv) June 27, 2023

Lukašenko poté měl říct Putinovi, aby počkali a že se Prigožinem, který se měl nácházet v té době v Rostově, pokusí spojit, na což mu měl ruský prezident opět říci „Je to zbytečné. Následně si měl asi půl hodiny Lukašenko povídat s Prigožinem, od něhož se dozvěděl, že je na frontě. „Vzpomínám si, jak říkal: ‚Víš, a kupodivu je to na frontě lepší než kdykoli předtím.‘ Řekl jsem: ‚Vidíš, není to všechno tak smutné,“ uvedl Lukašenko, podle něhož se poté podařilo s Rostovem zřídit tři komunikační kanály.

Podle Lukašenka se v první fázi na uspořádání rozhovorů s Prigožinem podíleli pouze náměstek ministra obrany Junus-Bek Jevkurov a ředitel FSB Alexandr Bortnikov. Lukašenko upřesňuje, že šéf Wagnerovců okamžitě souhlasil s tím, že s ním bude hovořit telefonicky. Prigožin byl však „v plné euforii“, a tak spolu „v prvním kole hovořili asi 30 minut sprostě“. „Kluci právě přišli z fronty. Viděli tisíce svých mrtvých chlapů. Chlapi jsou velmi uražení, zejména velitelé. A jak jsem pochopil, byli velmi ovlivněni (předběžně jsem si to spočítal) samotným Prigožinem,“ rozhodl Lukašenko.

Řekl, že dlouho přesvědčoval Prigožina, aby vzpouru zastavil, a na konci jejich rozhovoru mu to řekl: „Víš, můžeš si dělat, co chceš. Ale neurážej se na mě. Brigáda je připravena k přesunu do Moskvy. A stejně jako v roce 1941 (čteš knihy, jsi vzdělaný, inteligentní člověk) budeme Moskvu bránit. Protože tato situace není jen v Rusku. Nejen proto, že je to naše vlast. „Ale proto, že by se to povstání rozšířilo po celém Rusku, a předpoklady k tomu byly obrovské, a my jsme byli další na řadě“.

Prigožin v pátek zorganizoval tažení svých mužů na Moskvu, prý na protest proti armádnímu velení. Podle sobotní dohody o ukončení vzpoury se Prigožin přesunul do Běloruska. Putin v pondělním projevu k národu vyzval členy Wagnerovy skupiny, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska.