Volkswagen po 30 letech porušil tabu. Lidé přijdou o záruku zaměstnání
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Věhlasná automobilka Volkswagen přistoupila k radikálnímu kroku. Představenstvo skupiny po 30 letech zrušilo „záruku zaměstnání“ pro pracovníky automobilového koncernu v Německu. Jedná se o tragickou zprávu pro automobilový průmysl, jelikož Volkswagen patří mezi špičku automobilového průmyslu. Zpráva přichází pouze pár dní poté, co představenstvo skupiny oznámilo plány na šetření. Už dříve vedení připustilo, že se bude propouštět a dojde i k uzavření továrny. Zaměstnanci společně s odbory se bouří, vyhrožují stávkou, mluví se o „porušení historického tabu“ a je otázkou, zda se dění v Německu dotkne i české dceřiné společnosti Škoda Auto, píše deník Bild. Odbory se také zabývají myšlenkou na čtyřdenní pracovní týden, který by mohl snížit finanční náklady Volkswagenu.
Zánik záruky zaměstnání je součástí velkého plánu na šetření a snižování nákladů. Záruka fungovala od roku 1994, každý rok byla obnovována a letos na konci roku skončí nadobro. Zaměstnancům stále zůstane šestiměsíční přechodná ochrana, což znamená, že první vlna propouštění může přijít až 1. července 2025. Ještě před měsícem se ale mluvilo o tom, že záruka zaměstnání bude dodržena až do roku 2029.
Personální ředitel automobilky Gunnar Kilian dnes předal oficiální dopis odborovému svazu IG Metall, kde žádá o zrušení šesti kolektivních smluv, které 30 let zaručovaly garanci pracovních míst. „Musíme zajistit, aby Volkswagen mohl snížit náklady v Německu na konkurenceschopnou úroveň, abychom mohli investovat do nových technologií a nových výrobků ve vlastní režii,“ řekl Kilian a dodal, že nyní je rozhodující konkurenceschopnost firmy a Německo jako místo k podnikání.
Pokud se společnost a odbory po ukončení budoucí kolektivní smlouvy nedokážou dohodnout na nové smlouvě, vstoupí v platnost původní předpisy o kolektivním vyjednávání platné před 1. lednem 1994 v tehdy platném znění. Odbory z IG Metall mluví o „bezprecedentním útoku na historickou dohodu o kolektivním vyjednávání“.
Předsedkyně generální rady zaměstnanců Daniela Cavallová reagovala ostrými slovy a prohlásila, že na stole je i možnost protestů a stávky. „Jedná se o historické porušení tabu! A my si to nenecháme líbit. Záruka zaměstnání by měla být prodloužena daleko za rok 2029,“ uvedla Cavallová s tím, že se ještě bude jednat o odměnách pro dělníky, manažery i brigádníky.
Cavallová dále uvedla, že zaměstnanci už dali výkonné radě a představenstvu „jasně najevo“, že jsou připraveni k dalším krokům. „Proti zavírání výrobních závodů a hromadnému propouštění se budeme bránit vším, co máme – až po protestní akce! Nyní je v sázce absolutně všechno!“
Zpravodajská agentura Reuters poznamenala, že se odborový svaz také zabývá myšlenkou na čtyřdenní pracovní týden. Šéf dolnosaského uskupení IG Metall Thorsten Groeger vidí řešení v minulosti. Připomněl, že v roce 1993 bylo během krize v automobilce zavedeno úsporné opatření – čtyřdenní pracovní týden. Tento model, který dočasně snížil pracovní dobu na 28,8 hodiny týdně s mírným poklesem mzdy, zachránil tehdy 30 tisíc pracovních míst v šesti německých továrnách a fungoval až do roku 2006. Německé odbory IG Metall otevřeně uvažují o zavedení čtyřdenního pracovního týdne ve Volkswagenu jako jednom z možných řešení krize, které automobilka čelí.