České firmy a jejich zástupci dlouhodobě volají po snížení byrokratické zátěže, regulace se však i se současnou vládou dále kupí a v řadě případů navíc zasahují nejvíce do práce menších podnikatelů a firem. U řady regulací si navíc Česko hází samo klacky pod nohy, zatímco ukazuje na Evropskou unii. Jeden z nejvýraznějších případů poslední doby je poslední zásadní změna zákoníku práce, která „pomohla“ zaměstnancům přijít o úvazky. Stejné nešvary se ale projevují u řady dalších transpozic: Česko regulace bezdůvodně přitvrzuje nad rámec požadavků EU.

Deklarace o potřebě zpružnění pracovního trhu dostaly v minulém roce zásah při transpozici evropských směrnic do zákoníku práce. V letních měsících je těžké dopady změn přehlédnout, zatížení dohod o provedení práce regulací, která je v řadě ohledů postavila na úroveň běžných úvazků, se projevovalo už od jara propadem nabídek sezónních prací a brigád.

Podnikatelé označují novou administrativní zátěž jako enormní a mluví o chaosu při zavádění nových pravidel. „Kvůli nedostatku informací jsme neměli prostor na přípravu a obětovali jsme spousty času, energie i peněz nejen do transformace interního systému, ale také do právních konzultací a osvěty našich zaměstnanců,“ popisuje například Matěj Štěpán, jednatel společnosti Shameless, která zajišťuje technické pracovníky pro pořádání koncertů či jiných velkých akcí. Zaměstnání dohodářů se podle něj pak prodražilo tak, že společnost zastavila investice a přehodnocuje formát svého podnikání.

Podobně jako ostatní podnikatelé si pak mohl nedlouho po schválení novely vyslechnout ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), který ještě před začátkem platnosti některých změn opět mluví o jejich změně. Nepopulární novelu prosadil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) mimo jiné i s argumentem, že ze situace nemá radost, ale nejde nic dělat, protože jde o transpozice evropských nařízení. Jenže podle některých odborníků vláda jen nevyužila možnost zatížit mírněji malé a střední podnikatele, na které změny dopadají nejvíce.

Zaměstnavatelé ale poukazují na podobný přístup i v řadě dalších případů, u těch momentálně probíhajících jde o kroky nad rámec evropských požadavků třeba u novely zákona o obalech, která má zavést zálohy na PET lahve a konzervy, a kterou navzdory tvrdé kritice prosazuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Dalším ukázkovým příkladem pak je transpozice evropské normy o kybernetické bezpečnosti NIS2. Při projednávání zákona s potenciálními dopady v desítkách miliard se vzbouřili zástupci profesních organizací. Důvod? Na rozdíl od jiných zemí, které nařízení jen přeložily, chtělo jít Česko výrazně nad její rámec, a navíc do zákona přidalo i mechanismus posuzování dodavatelských firem, ve kterém by měl hlavní slovo Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Podle Hospodářské komory by snížení administrativní zátěže jen o čtvrtinu ušetřilo firmám v Česku ročně 18 miliard korun. Přišla proto s vlastním návrhem antibyrokratického zákona. Stát by podle něj měl ze zákona povinnost od příštího roku systematicky přezkoumávat a případně odstraňovat administrativní úkony, které podnikatele zbytečně zatěžují.

Živnostníci a malé firmy by snížením byrokracie o čtvrtinu podle Hospodářské komory ročně ušetřily shodně pět miliard korun, tzv. mikropodniky čtyři miliardy Kč, střední tři miliardy korun a velké jednu miliardu Kč. Vláda v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS) zatím pouze slíbila o návrhu zákona jednat.