Jak si hnutí ANO v posledním předvolebním průzkumu společnosti Kantar sáhlo na téměř 40 procent hlasů? V neděli zveřejněná čísla mnohé překvapila a zatímco vládní strany pokračují v poklesu preferencí, subjekt Andreje Babiše atakuje rekordy. Podle sociologa Kantaru je za tím několik věcí, ANO se každopádně daří lovit i přesto, že zůstává množství nerozhodnutých a zklamaných voličů koalice.

Sněmovní volby by na přelomu února a března vyhrálo hnutí ANO, dostalo by 38,5 procenta hlasů. Je to nejvyšší zisk od roku 2014, kdy agentura Kantar s průzkumem začala. Druhá ODS by měla 14,5 procenta, Piráti by dostali 9,5 procenta hlasů a hnutí SPD by volilo devět procent lidí. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí STAN se sedmi procenty a TOP 09 s pěti procenty. Vyplývá to z průzkumu Kantaru pro Českou televizi (ČT). Pokud by vládní strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL kandidovaly v koalici Spolu, volilo by je 20 procent lidí. ANO by v takovém případě získalo dokonce 39 procent hlasů.

Podle Pavla Ranochy z Kantaru nicméně nejde ani tak o to, že by se hnutí ANO dařilo lákat pasivní voliče. „Ochota jít k volbám se nijak výrazně nemění, takže spíše jde o koncentraci hlasů v opozičním, respektive mimoparlamentním táboře,“ sdělil deníku Echo24.

Podle analytika těží ANO z toho, že má stále výrazně nejvíce pevně přesvědčených voličů. „Ztrácejí naopak především strany, které jsou pod pětiprocentní hranicí,“ uvedl. Voliči podle něj přecházejí k ANO proto, že menší strany nenabízí „nic konkrétního“. Jako důvod k volbě ANO uvádějí lidé rovněž hlavní představitele hnutí, jako je předseda Andrej Babiš, místopředseda Karel Havlíček nebo místopředsedkyně Alena Schillerová. Sociologové míní, že výsledky mohly ovlivnit i zemědělské protesty.

„Žádné společné faktické téma ve výpovědích respondentů nevidíme, na rozdíl od loňského roku, kdy se ANO dařilo přetahovat na svou stranu některé vládní voliče, kteří zmiňovali právě nekompetentnost vlády, ale to už se teď neděje,“ doplňuje.

Aktivace mladých

Dalším z udávaných důvodů je rostoucí podpora Babišova ANO u mladých voličů. U nich se preference dlouhodobě pohybovaly mezi 10 a 15 procenty, což je výrazně méně než u jiných věkových skupin. Během covidu se pak přijatelnost ANO u mladých na čas ještě více propadla. „Naopak zhruba od podzimu 2022 pozorujeme viditelné nárůsty a letošek tento trend potvrdil, nebo dokonce zesílil. Nyní se ANO v této skupině pohybuje s podporou někde kolem 25 procent a nezdá se, že by se na tom mělo něco měnit,“ sdělil Ranocha redakci.

„Podpora vládních stran u nejmladších voličů naopak slábne a už se propadla pod 50 procent, přičemž dříve to bylo kolem 70 procent, na přelomu let 2020 a 2021 dokonce až 80 procent, ale to dnešní vládní strany ještě byly v opozici,“ dodal pro Echo24.

Fiala mladým nic nenabízí

Důvodů, proč expremiérovi Babišovi roste podpora u mladých, může být podle odborníků více. Politolog Otto Eibl z brněnské Masarykovy univerzity soudí, že současná pětikoalice toho mladým jednoduše moc nenabízí. „Nabízí se odpověď, že současná vláda prostě politiku pro mladé nedělá a pro mladé toho tolik v tuto chvíli jednoduše nenabízí. Neřeší se vlastně žádná témata, která by mladé v krátkodobém horizontu nejspíš zajímala – ať už je to otázka manželství pro všechny, postoj k měkkým drogám či efektivní digitalizace státu nebo otázka dostupnosti bydlení,“ uvádí. Dalším důvodem pak může být i reprodukování nálad, které panují v rodinách.

Ranocha připomíná i daleko větší důraz ANO na současné trendy na sociálních sítích. Babiš, ale také například bývalá ministryně financí Alena Schillerová využívají hojně platformu Instagram, ale také například TikTok. „Může jít o důsledek větší aktivity ANO na sociálních sítích, ale také toho, že tato generace ještě nemá tak pevné politické ukotvení a přetáhnout ji na svou stranu je o něco jednodušší, čehož zřejmě ANO cíleně využívá,“ myslí si.

Podle Eibla může být investice do mladých voličů poměrně zajímavým nápadem do budoucna. „Nejmladší generace voličů si totiž nemusí vlády Andreje Babiše pamatovat, otázka je, nakolik vzpomínají na zmatené řízení státu v době covidu. Část prvovoličů tak je vystaveno nadbíhání pro ně neznámými političkami a politiky – a třeba proto, že je s nimi 'sranda' (o politiku přece nejde), tak o nich mohou přemýšlet,“ míní. Do jejich rozhodování může nahrávat i nedostupnost jiných alternativ, doplňuje.

Nedělní průzkum

Ranocha také upozornil, že ANO se již začíná blížit hranici 100 mandátů a mohlo by případně získat samo většinu ve Sněmovně. „Zajímavé je také to, že nějaká potenciální koalice ANO a SPD se blíží dokonce ústavní většině,“ podotkl. K ústavní většině je potřeba 120 hlasů, nyní opoziční hnutí ANO a SPD by jich podle průzkumu měla dohromady 117, pokud by strany koalice Spolu kandidovaly samostatně.

Hnutí ANO se podle premiéra Petra Fialy (ODS) systematicky snaží koncentrovat nové voliče cílenou radikální rétorikou, která popírá západní orientaci země a oslabuje demokratickou politickou kulturu. Na sociální síti X pak vyzval voliče, aby boj proti populismu vzal za svůj každý, komu na svobodě a demokracii v zemi opravdu záleží.

Posílení ANO doprovází doposud převládající trend přibývajících nevoličů. Čím dál tím více lidí deklarovalo, že nepůjdou k volbám, anebo neví, koho volit, protože nejsou spokojeni se stavem české politiky. Problém to je především pro koalici Spolu. Víc jsme psali zde.