Pořád nevíme, jak chce stát vyřešit chybějící desítky miliard na povinné dotace na zelené zdroje. Najde je v rozpočtu, zdraží kvůli nim ještě více elektřinu firmám, nebo opravdu budou platit slova ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), že to vyřeší a objem dotací sníží? To už zkoušel loni a nevyšlo to. Není moc jasné, proč to celé vláda nechala na poslední chvíli, kdy se má začít návrh státního rozpočtu na příští rok schvalovat, a když věděla, že peníze jí chybí. Ministerstvo deníku Echo24 potvrdilo, že intenzivně jedná o několika variantách, a že konkrétní plán zveřejní do několika týdnů.

Dotace na obnovitelné zdroje souvisejí především s financováním solárních projektů v letech 2008 až 2010, což se později začalo nazývat tzv. solárním boomem a majitelé fotovoltaických elektráren solárními barony. Stát jim tehdy na projekty slíbil dvacetiletou podporu, svým způsobem se tehdy podnikatelům zavázal investici proplatit.

Půjčky, které si solární podnikatelé tehdy vzali, kvůli příslibu dvacetileté státní podpory ještě v mnoha případech nejsou splacené. Zrušení dotací, které financují fotovoltaické elektrárny, by jim tedy dost uškodilo, čímž argumentují. Není to přitom poprvé, co se snaha o zrušení podpory OZE objevila. Naráží to ale na platnou legislativu o státní podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

Ministr financí Stanjura loni původně sliboval, že stát se nebude bát jít se solárními barony do arbitráží a že se platba, kterou stát v roce 2022 „odpustil“, se lidem a firmám na faktury nevrátí. Loni v květnu tvrdil, že investice se už solárníkům zaplatila. „Já nechci kritizovat ty, kteří schvalovali zákony před 15 nebo 20 let, já jsem u toho nebyl. Ale myslím si, že je úplně evidentní, že můžeme na číslech prokázat, že ta investice je dávno zaplacená. A není žádný důvod, abychom to dál podporovali z peněz všech daňových poplatníků. My tu odvahu máme, my s tím návrhem přijdeme. Já si dokonce myslím, že to bude mít širokou politickou podporu, že to bude mít mnohem širší podporu než jenom vládních stran,“ tvrdil Stanjura.

Poté však změnil rétoriku a říkal, že by se měl objem plateb pro solární podnikatele zredukovat, ovšem částečně by ho znovu měli platit i koncoví spotřebitelé.

Uvažovalo se i o využití výnosů z prodeje emisních povolenek na dotace pro provozovatele zelených elektráren. To ale EU nedovoluje. Výnosy z emisních povolenek, které částečně plynou i ke členským státům unie, se mohou totiž využívat již pouze pro účely související s „ochranou klimatu“. Legislativa je příliš sešněrovaná a co jsou projekty, které pomáhají „ochraně klimatu“, o tom tak lehce členské státy nemohou rozhodnout. Vzhledem k tomu, že u dotací na podporované zdroje jde o náklady, které souvisí se solárním boomem před deseti až patnácti lety, není to žádná inovační investice.

Konkrétněji, co se týče použití výnosů z povolenek, podle loni přijaté směrnice Evropského parlamentu a Rady EU musí jít sto procent výnosů na projekty určené k „ochraně klimatu“, dříve to bylo jen padesát procent. „Všechny výnosy z dražeb emisních povolenek mají být od roku 2024 využity na klimatická opatření, jako je například snižování emisí, rozvoj OZE, rozvoj sítí pro distribuci elektřiny a technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a podobně,“ sdělil loni v zimě deníku Echo24 resortu průmyslu.

Stát tedy platí pouze část podpory zelených zdrojů, zbytek se rozpočítává do cen elektřiny pro odběratele. U domácností už je příspěvek na svém maximu, kdy platí 599 korun za MWh. Takže jsou tady ještě firmy, kterým by stát mohl poplatek zvýšit. Což ministerstvo financí zatím popírá.

Chybí přes dvacet miliard

V návrhu rozpočtu na příští rok lze mezi mandatorními, tedy povinnými výdaji vyčíst, že na dotace na obnovitelné, respektive podporované zdroje, stát vyčlenil osm a půl miliardy. Jenže podle neoficiálních odhadů dalších 20 miliard chybí. A ty se státu na povinnou podporu vydávat nechce, protože by musel krátit v jiných výdajích. Například letos by měla podpora zelených zdrojů dohromady dosáhnout 36,8 miliardy korun, z toho státní rozpočet zaplatí 12,85 miliardy. Zbytek se tedy rozhodí do faktur spotřebitelů, tedy do regulované složky ceny elektřiny.

Ministerstvo financí teď tvrdí, že probíhají jednání o tom, jak by se celkový objem dotací mohl snížit. A na to, že jde o výdaje dané zákonem, ministr financí reaguje tak, že „každý zákon se dá změnit“.

„Do pár týdnů samozřejmě záměr i s podrobnostmi zveřejníme. Nyní ale nechceme říkat více, než se interně proberou všechny možné varianty a jejich případné kombinace, v těchto dnech se o tom intenzivně jedná. Ten záměr je snížit celkový objem prostředků na podporované zdroje a k tomu se dá využít asi šest nástrojů, které jsou buď legislativního, nebo kontrolního či exekutivního charakteru. Rovněž platí, že ty naše úvahy ve snížení objemu prostředků se nevážou jen k roku 2025 a nešlo by tak o jednorázové opatření pro jeden státní rozpočet, ale významně by se tím mohly ovlivnit i platby v letech 2026 a 2027,“ řekla deníku Echo24 za resort financí Michaela Lagronová.

Ministr Stanjura tedy říká, že pro příští rok bude opravdu stačit zatím navrhovaných osm a půl miliardy ze státního rozpočtu. „Když se nám podaří razantně snížit celkový objem dotací, tak nejenom že osm a půl miliardy bude stačit, ale současně bychom případně mohli i platby domácností a ostatních spotřebitelů snížit,“ tvrdí ministr.

Platí, že výše podpory je závislá na tom, kolik stojí silová elektřina na trhu. Takže čím je elektřina levnější, tím více musí stát provozovatelům elektráren dorovnávat, protože mají garantovanou výkupní cenu.