Třetího září uplynou dva roky od velkých protivládních demonstrací na Václavském náměstí. Už tehdy bylo jasné, že jde o vystoupení části české společnosti, která má odlišné představy o uspořádání a směřování státu. Pro toho hnutí se vžilo nepřesné označení dezoláti.

Dnes jsou rozseti do různých politických skupin a zdá se, že svůj vliv poztráceli. Výrazně však ovlivnili politickou a mediální atmosféru v zemi. Ve prospěch opozice sehráli podobnou roli jako uskupení Milion chvilek pro demokracii pro dnešní vládní koalici.

Počátek počátku

Vůdci a organizátoři prvních demonstrací se rekrutovali z politických a facebookových skupin rotujících kolem SPD. Okamurovo hnutí je však odpuzovalo svým pojetím opoziční politiky vůči Babišově vládě. Výměnou za ústupky se v zákulisí nabízeli hnutí ANO jako alternativa za vládní ČSSD, což jim vypálilo stigma věčného čekatele na funkce z rukou Andreje Babiše.

Myšlenkové zázemí organizátorů pozdějších demonstrací historicky vycházelo z webů typu Sputnik, AC 24, Nová republika nebo Protiproud. Jejich dominantní témata před ruskou invazí na Ukrajinu by se dala souhrnně označit jako konspiritualismus. Tedy fenomén známý z USA i Evropy, který zvláštním způsobem spojuje konspirační témata a ezoterické směry. Základní optikou jejich vidění světa je obrana malého člověka proti globálním korporacím a jeho duchovní obnova skrze různé typy hnutí New Age.

Hlavním impulzem ke spojování těchto skupin byla covidová éra, provázená restriktivními opatřeními Babišovy vlády. Právě tehdy došlo k prolnutí aktivistů různých směrů. V prvních fázích byli nadprůměrně zastoupeni živnostníci, kteří cítili lockdownová opatření kabinetu jako násilný pokus o jejich proletarizaci. Z těchto vrstev se například zrodila iniciativa Chcípl PES. Psychologicky šlo o lidi, které spojoval odpor k vládním omezením, i když stále víc vyplouvaly na povrch jejich politické preference. V předvečer ruské invaze na Ukrajinu ve svém prohlášení jeden z vůdců dokonce podpořil ruské tažení. Chcípl PES začínal jako protestní hnutí, ale nakonec se zpolitizoval a zúčastnil se sněmovních voleb, kde získal 0,44 procenta hlasů. Lídrem jeho jihočeské kandidátky byl tehdy Ladislav Vrabel, pozdější hlavní organizátor demonstrací na Václavském náměstí.

Někdy v té době se utvořila zvláštní ideologie dezo hnutí plná konspiritualismu, antivaxerských postojů a pochopení pro ruské velmocenské zájmy. Vše spojoval apokalyptický tón, připomínající středověká morová hnutí.

Okupace jako zlom

Politizaci celého hnutí způsobilo Putinovo vojenské napadení Ukrajiny, které v české společnosti vyvolalo vzpomínky na invazi do Československa v srpnu 1968. Většina Čechů zas jednou projevila nebývalou solidaritu a otevřela hranice i domácnosti statisícům ukrajinských utečenců. Vlna pomoci neopadla ani v následujících měsících, kdy se začalo mluvit o sankcích na ruský plyn a ropu a o jejich negativním dopadu na ekonomiku. V jiné části české společnosti se však začaly opačné procesy. V nižších vrstvách závislých na přerozdělování peněz od státu převládly představy, že Ukrajinci ohrožují jejich sociální zájmy. Další skupiny plynule navázaly na apokalyptický tón z dob covidu a svou tehdejší emoci strachu a odporu přetransformovaly do vizí o konci ekonomiky a energetickém rozvratu. Vynořili se „old boys“, zapomenutí staří muži, kteří s nálepkou expertů oblehli média jako určitý typ lékařů v době covidu a hlásali, že v případě protiruských sankcí dojde k energetické zkáze země.

V té době na scénu vstoupil jihočeský aktivista Ladislav Vrabel, který roztříštěnému hnutí plnému protikladných emocí dal organizační a programovou podobu. Vrabel je typickým představitelem pouličních dezolátů – sám má přes dvacet exekucí, ale současně status úspěšného protikorupčního aktivisty z Českých Budějovic. Tak trochu temná postava pendlující mezi Srbskem a Českem, bojující nejen s politickou mocí, ale i všudypřítomnými soudními obsílkami.

Třetího září 2022 zorganizoval první velkou demonstraci na pražském Václavském náměstí. Sám zde vystoupil s programem Česká republika na prvním místě. Nejdvojsmyslně řekl, o co mu jde: vystoupit z EU a NATO, omluvit se Rusku a navázat s ním obchodní a jinou spolupráci. Šlo o první otevřený pokus jinak definovat orientaci Česka v Evropě od listopadu 1989. V čase končících dovolených mu tehdy aplaudovala většina demonstrantů.

V ten samý den se na sociálních sítích začal pro označení demonstrujících šířit termín dezoláti. Toto slovo do obecného povědomí vstoupilo díky písni skupiny Vypsaná fixa, přičemž šlo o označení lidí, kteří mají nepořádek doma i ve svém životě. Významově prošlo dlouhým vývojem. Zpočátku jím lidé na sociálních sítích popisovali část protestujících na Václavském náměstí, kteří připomínali něco mezi bezdomovci a deprivanty. Později to slovo získalo exkluzivnější význam, dnes se k němu část intelektuálů hrdě hlásí. V jejich pojetí jde o synonymum slova disident.

Boje o dědictví

Vrabel dal v září 2022 dohromady mimořádně početné hnutí. Opoziční politici a intelektuálové tehdy nevěřícně hleděli na to, že neznámý chlapík shromáždil takovou politickou sílu. Uviděli v ní potenciální politickou armádu, kterou je možné přetáhnout na svou stranu. Začaly boje o dědictví Václavského náměstí.

Okamurova SPD se první demonstrace oficiálně neúčastnila, čímž ztratila historickou iniciativu; od té doby se jen propadá. Dvakrát se pokusila konkurovat Vrabelově demonstraci, ale dopadlo to krachem. Podobně si chtěl dezo hnutí privatizovat Andrej Babiš, aby se mohl lépe sklouznout k prezidentské funkci. Tito aktivisté mu však nezapomněli jeho lockdownová nařízení. I tak převzal Babiš kompletně celý jejich slovník a začal na svou stranu odsávat okrajové skupiny tohoto proudu.

Na dezo scénu se od prvních chvil „navirovala“ i komunistická předsedkyně Konečná, což nakonec vedlo k jejímu přizvání na pódium a rehabilitaci u části českého světa.

Podobně se novému hnutí otevřely alternativní digitální televize typu XTV, Jany Bobošíkové a další. Kolem armády z Václavského náměstí se během měsíců vytvořila hustá síť digitálních sdělovacích prostředků. Šlo o klasický výměnný obchod: alternativní mediální elity nabídly infrastrukturu a demonstrující zas posluchače.

Dezo aktivisté vnesli do slovníku opozice proruské tóny a různé konspirační teorie. Naopak opoziční intelektuálové obohatili jejich postoje o témata kulturních válek a boje proti Green Dealu. Díky tomu se hnutí mohlo přenést přes fakt, že se jím očekávaná energetická apokalypsa nedostavila. Svými přestřelenými prognózami se totiž mýlilo téměř ve všem.

V roce 2023 jeden z opozičních aktivistů, Michal Semín, dostal na serveru Protiproud otázku, proč nedošlo k pádu Fialovy vlády a překreslení politické mapy, jak dezoláti očekávali, což zhodnotil slovy: Na konci roku 2022 jsme příliš spoléhali na zimu, která nepřišla.

Zima samozřejmě přišla, jen slovník dezo hnutí byl totálně přestřelený. Především jeho hybatelé podcenili sebeorganizační schopnosti evropských demokracií, které dlouho působí dojmem sklerotických organizací, ale v době krizí jsou schopny zmobilizovat své zdroje a možnosti. Tak tomu bylo v energetice i obranném průmyslu.

Zapomněli také na jinou věc – kdo chce v demokracii zvítězit, musí mít na své straně městské střední vrstvy v produktivním věku. Ty sice chtějí změny a modernizaci, avšak ne otřesy své sociální pozice. Z dezo hnutí příliš koukalo, že jeho vůdcům nejde o nic jiného než přerozdělení zdrojů. Dezo scéna se svým blouzněním o lepším světě bez velkých korporací se pro peněženku střední třídy stala větším nebezpečím než tehdejší rekordní inflace.

Také orientace dezo hnutí na Rusko byla přesně tou iniciativou, která majetkově znejisťuje střední vrstvy. Proto hnutí zůstalo uzavřeno v nižších sociálních vrstvách, u Babišových důchodců a zbytku Okamurových stoupenců.

Otisk vstupu dezo aktivistů na politickou scénu je však možné sledovat dodnes. Pod jejich vlivem zhrubl jazyk, jímž se na veřejnosti diskutuje. Agresivní slovník ve stylu hejtařů z Twitteru se přelil do veřejného prostoru a už tam zůstal.

Politický styl tohoto hnutí záhy našel svůj antipod. Jde o jistý druh horlivého aktivismu, který bojuje proti odlišným názorům metodami fanatismu poslední hodiny. Zrodil se už v době covidu, kdy určití lidé s policejní mentalitou podporovali na 150 procent všechna lockdownová opatření, aby si totéž zopakovali při střetech na sociálních sítích se stoupenci dezo hnutí.

Tehdy i nyní u toho byl Otakar Foltýn, nejdřív v občanské iniciativě KoroNERV-20, dnes při potírání dezinformací. V takové společenské atmosféře jenom posilují extrémy.

Dva roky od první velké demonstrace můžeme říct asi toto. Původní organizátoři dezo hnutí se během pár měsíců stačili rozhádat a rozejít. Z části vznikla otevřená pátá kolona Putinova Ruska (Vrabel), jiná část se vrátila ke své hochštaplerské existenci (Zítko) a prodává vystrašeným důchodcům fény na čištění vody nebo sní o tom, že je legitimním dědicem Československa. Další se uzavřely do pozice odmítání legitimity jakékoli moci (Živí člověkové).

Praktickým výsledkem je rehabilitace KSČM pod jménem Stačilo! a oslabení vlivu Tomia Okamury, který nepochopil dynamiku vývoje hnutí. Zároveň probíhá pokus o rehabilitaci Andreje Babiše jako předpoklad pro vznik vládní koalice ANO se Šlachtovou Přísahou a Motoristy. Příběh tohoto hnutí tedy ještě není dopsán.