Státní rozpočet hospodaří po třech čtvrtletích s deficitem ve výši 180,7 miliard korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Podle ekonomů se tak nenaplnily nejčernější scénáře, sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně varuje před výdajově náročným koncem roku.

„Vývoj příjmů a salda v posledních měsících můžeme hodnotit příznivě. Ukazuje se, že je možné dodržet plánovaný schodek na úrovni 295 miliard korun, i když nás čeká výdajově náročný konec roku. V posledních měsících roku vrcholí investiční výdaje a platby na financování projektů ze společných programů s EU. Stále platí, že podmínkou dodržení rozpočtového plánu jsou dodatečné úspory v objemu 15 až 20 miliard Kč, které provádíme průběžně. Ty se týkají provozních výdajů státu a národních dotací,” řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Ekonomický expert lidovců Michael Kohajda pro Echo24 řekl, že vývoj hospodaření státního rozpočtu není překvapující. „Od přijetí jeho návrhu bylo jasné, že plnění bude napjaté a takto k němu jednotliví ministři již od počátku roku přistupují,“ řekl Kohajda. „Proto také očekávám, že výdajové limity budou dodrženy a celkově, pokud se nestane něco překvapujícího, co by plnění rozpočtu negativně ovlivnilo, pak bude dodržen i plánovaný schodek. A to i za cenu výraznějšího šetření na konci roku,“ dodal Kohajda.

První místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček pro deník Echo24 řekl, že očekává, že schodek státního rozpočtu pro rok 2023 nebude překročen. „Pozitivně se vyvíjí výběr daní a v objemu výdajů 2 223 miliard je určitě reálné, že nebudou, tak jako každý rok naplněny některý výdajové položky. Každopádně není důvod k radosti, že bude dodržen schodek 295 miliard,“ řekl Vlček.

„Musíme systematicky pracovat na každoročním snižování schodků. Důvod současných rozpočtů je v nezodpovědné populistické vládě Andreje Babiše. Připomínám, že mezi lety 2018 a 2022 rostly výdaje o 42 %, ale příjmy pouze o 16 %,“ řekl Vlček.

Klíčový je příští rok, říká ekonom

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka v komentáři pro deník Echo24 uvedl, že oceňuje snahu vládní koalice a zvlášť ministra financí o dodržení slibů o úsporách v letošním roce. „Vzhledem k tomu, že už je říjen, tak příliš času na nalezení těchto úspor není. Nepočítám tedy, že by se během zbývajících 89 dnů do konce roku podařilo nalézt dalších 13 miliard v úsporách, aby bylo naplněno ono slíbené číslo 20 miliard,“ připomněl Peterka.

„Zda se podaří dostat na magické číslo 20 miliard dodatečných úspor není z mého pohledu nyní klíčové. Klíčové bude hospodaření v dalším roce, kdy je plánovaný schodek i vlivem růstu dluhové služby stanoven na 252 miliard korun. V ideálním případě by se vládní koalici mělo podařit tento schodek v průběhu roku snížit co nejblíže 200 miliardám, což by byl úctyhodný výkon,“ uvedl Peterka, ale dodal, že se obává spíše opačného trendu, kdy by podobně jako v minulosti mohl cílový deficit naopak růst vlivem nepříznivého ekonomického vývoje, externích šokům, tlakům, potřeby dodatečných výdajů, investic a podobně.

„Pokles schodku rozpočtu na konci září na 180,7 miliardy je vítaný. Je nutné dodat, že pokles byl tažen především inkasem daní z neočekávaných zisků. Stát na první splátce vybral přes 25 miliard korun. Výnosy z mimořádných daní jsou tak zatím hluboko pod odhady, které Ministerstvo financí ČR při debatě o zavedení daně uvádělo. Podobně i v posledních měsících rozpočtu pomohly příjmy z EU, vyplacené dividendy z ČEZu, vyšší než očekávané inkaso daně z příjmů právnických osob i výnosy dočasného mimořádného zdanění především v energetickém sektoru,“ řekl pro Echo24 Peterka s tím, že v dalších měsících lze naopak očekávat větší tlak na výdajové straně, které budou tlačit deficit rozpočtu směrem vzhůru nad hranici 300 miliard korun.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská v České televizi uvedla, že se nenaplnily nejčernější scénáře a deficit by se mohl vyrovnat s plánovaným schodkem ve výši 295 miliard. „Vývoj rozpočtu není lineární, takže ke konci roku budou jednotlivá ministerstva a instituce čerpat peníze a budou převádět prostředky do nového roku,“ uvedla Horská s tím, že je jasná motivace dostat se na úroveň plánovaného schodku. Výběr z windfall tax je zatím podle Horské za očekáváním.

Problémy letošního rozpočtu

Národní rozpočtová rada upozorňuje na vládní fauly při letošní rozpočtové tvorbě. „Byly rozpočtovány příjmy, u nichž bylo krajně nepravděpodobné, že budou naplněny tak, jak byly schváleny. Nebyli jsme šťastní z toho, že naopak nebyly rozpočtovány výdaje, u nichž bylo velmi pravděpodobné, že nastanou, to byla ta valorizace penzí,“ uvedl šéf NRR Hampl.

„Druhý problém je, že dochází k zatmění rozpočtové sféry vyváděním peněz do mimorozpočtových fondů. Bohužel řada lidí na to skočila a neustále porovnává těch 295 miliard deficitu z letošního roku s loňským rokem a tak dále,“ uvedl člen rady Jan Pavel s tím, že je vždycky potřeba vidět třicet miliard, které jsou uloženy v mimorozpočtovém Státním fondu dopravní infrastruktury. „A podle zpráv, které máme například z řídícího výboru, to na příští rok bude zase. To je vysoce problematické, protože veřejné finance mají být transparentní,“ uvedl Pavel.

Hampl k tomu dodal, že porušováním pravidel se zbytečně vláda ocitá pod tlakem. „Možná to vypadá, že mluvíme hrozně abstraktně, ale to je úplně normální selský rozum při rozpočtování. U těch výdajů, které jsou nejisté, máte spíš počítat, že přijdou. A u těch příjmů, které jsou nejisté, máte spíše počítat, že nepřijdou. To je prostě úplně normální základní selský rozum,“ řekl Hampl.