ROZPOČET NA ŠKOLSTVÍ

Sliby, chyby. Vláda nechce utrácet za učitele, hledá správný ,,účetní“ trik

ROZPOČET NA ŠKOLSTVÍ
Sliby, chyby. Vláda nechce utrácet za učitele, hledá správný ,,účetní“ trik

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Na vládě probíhá tuhý boj o rozpočet ministerstva školství. Ministr Mikuláš Bek (STAN) už otevřeně přiznává, že ke slibovanému navýšení platů pedagogů nedojde. Tedy alespoň ne podle vzorce, jaký učitelé očekávali. Resort zřejmě nehodlá porušit novou zákonnou povinnost navýšení na 130 % průměrné mzdy, jen chce využít toho, že se „zapomnělo“ říct, z jakého roku má průměrná mzda pocházet.

Návrh ministerstva financí počítá pro školství s částkou 253,4 miliardy korun, což znamená proti letošku pokles o 11,6 miliardy. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) už vícekrát zmínil, že školy o peníze nepřijdou. V praktické rovině to znamená, že by se měla částka rovnat té v letošním roce.

To však nejde příliš dohromady s původními sliby o navyšování platů pedagogům i už poněkud tradičně opakovanými deklaracemi o školství jako prioritě. Parlament letos schválil, že na platy učitelů má stát dávat od příštího roku ze zákona v průměru nejméně 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy na jednoho pedagoga. Zároveň ale neurčil, jak konkrétně se bude výše odměny počítat. Tím se vládě otevřela cesta, jak ze slibu „vyklouznout“. A podle všeho ji hodlá využít.

Zákon, který nedávno vstoupil v platnost, totiž neurčuje, k jakému roku se výpočet průměrné mzdy vztahuje. To tak znamená, že učitelé sice zřejmě dostanou v příštím roce v průměru 130 procent průměrné mzdy, ovšem té, která platila o dva roky dříve. Teoreticky by vládu v ničem neomezovalo jít ani dál do minulosti.

Ve finále tak místo skoku na 130 procent čeká učitele zřejmě jen posun o jednotky procent oproti letošnímu roku. Platy učitelů se po letech růstu předloni dostaly na 121 procent průměrné mzdy, loni klesly na 115 procent. Letos by mohly odpovídat 111 procentům, jak vyplývá z nové studie, kterou zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd (IDEA).

„Některé dohody koalice se promítly do návrhu, některé uzavřené dohody se ještě v těch číslech neodrážejí. Jednáme každý den, všichni vědí, že musíme pokrýt zákonný závazek 130 procent (průměrné mzdy) pro učitele,“ řekl k návrhům rozpočtu ministr školství Bek, který opakovaně zmiňuje, že i přes nižší růst budou učitelé jedinou profesní skupinou státních zaměstnanců, které se meziročně zvýší platy. Rozpočet pro školství musí krýt potřeby vyplývající z mandatorních výdajů, pokud nedojde k navýšení prostředků na školství, bude to podle ministra Beka znamenat zásah do míst, která zákon neupravuje.

Tedy zřejmě směrem k nepedagogickým pracovníkům ve školství. S výjimkou učitelů podléhají platy ve školství plánu vlády uspořit dvě procenta nákladů, což by ale rozhodovaly kraje a obce, doplnil Bek. „My nerozhodujeme o tom, jak se to snížení o dvě procenta promítne do konkrétní situace,“ řekl.

Podle Českého statistického úřadu měli loni učitelé v mateřských, základních a středních školách po započtení všech příplatků a odměn průměrnou hrubou měsíční výplatu asi 48 000 Kč. Oproti roku 2021 se jim měsíční výdělek zvýšil asi o 900 Kč, kvůli inflaci se ale reálné platy snížily. Výdělky učitelů tak loni byly na úrovni 110 procent průměrné mzdy v Česku.

Podle zmiňované studie IDEA loni průměrný plat učitele na prvním stupni veřejné základní školy činil 50 037 korun a na druhém stupni a střední škole 51 056 korun. Mediánové částky jsou zhruba stejné, rozdíly mezi nejlépe a nejméně placenými kantory jsou tedy malé. Platy se řídí tabulkami. „Nejatraktivnější zůstávají platy nejmladších učitelů do 30 let věku. Nejméně atraktivní jsou pak platy učitelů středního věku. Nástupní platy učitelů tedy zůstávají poměrně atraktivní, ale jejich atraktivita s lety praxe rychle klesá,“ píšou autoři ve studii. Podotýkají, že tarify jsou dominantní a kvalita učitelské práce se do pobírané částky příliš nepromítá. Odměny činí asi osm až dvanáct procent výdělku, podíl klesl.

Loni ve veřejných školách působilo přes 143 000 učitelek a učitelů. Bylo jich zhruba o pět procent víc než v roce 2020. Tvořili asi 55 procent pracovníků regionálního školství. Vláda v programovém prohlášení uvádí, že jejím důležitým úkolem je získat pro školství víc peněz, aby výdaje odpovídaly aspoň průměru zemí OECD. Kabinet píše, že budoucnost země závisí na vzdělávání a s ohledem na ně budou úsporná opatření citlivá.