Německý kancléř Olaf Scholz (SPD) pracuje na utajovaném mírovém plánu, který by měl přivést Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu. Plán, který je nazýván jako "jakýsi Minsk 3", počítá i s postoupením části ukrajinského území ruskému agresorovi. Scholz se chce zapsat do dějin jako "kancléř míru" a ignoruje varování, že Kyjev nepřistoupí na územní ústupky, píše italský deník La Repubblica. Scholzova utajovaná mírová iniciativa vyvolala kritiku v Německu, ale i podporu z Ukrajiny a Ruska. Podle CDU Scholz propadá ruské propagandě a dezinformacím. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov jednání o míru dnes neodmítl.

Podle dosavadních informací společně s Olafem Scholzem pracují na plánu dva další vysoce postavení členové Bundestagu - Rolf Mützenich a Ralf Stegner. Zatím ale není přesně jasné, jak Scholzův plán vypadá a s čím vším počítá. Podle zdroje blízkého kancléřově okolí ale plán pracuje i s možností, že se Ukrajina vzdá části svého území na Donbase a předá ho Rusku. Deník dále upozorňuje, že plán může být reakcí Scholze na drtivou porážku v regionálních volbách v Durynsku a Sasku. Scholz se možná skrze mírový projekt snaží bránit před případnou porážkou 22. září v Braniborsku, která by ho mohla donutit ke složení funkce.

Scholz v nedávném rozhovoru pro televizi ZDF uvedl, že právě teď je čas na usednutí k jednacímu stolu. „Myslím, že je nyní čas diskutovat o tom, jak se z této válečné situace dostat a rychleji dosáhnout míru,“ prohlásil. Scholz dále řekl, že se s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při nedávných rozhovorech na německé základně Ramstein shodli, že je potřeba uspořádat novou mírovou konferenci, které by se zúčastnilo i Rusko. „V každém případě se uskuteční další mírová konference,“ zdůraznil.

Z Ruska dnes přišly na snahy Berlína dvě protichůdné reakce. Ruská agentura RIA Novosti citovala ruského politika a předsedu komise pro suverenitu ruské Veřejné komory Vladimira Rogova, podle kterého se jedná pouze o záminku západních spojenců, jak odvést ruskou pozornost od vojenské operace. Mírová jednání mají zabránit rozpadu ukrajinské obrany a zamezit dalšímu postupu ruských vojsk.

„Scholzovo prohlášení je naprosto logické, Západ jasně vidí, jak se fronta na Ukrajině hroutí, takže je třeba to napravit, jinak Ukrajinci ztratí mnohem větší území a náš postup na Západ bude mnohem citelnější. Potřebují jakýkoli formát, aby nás vodili za nos a zabránili rozpadu fronty,“ řekl Rogov ruské státní agentuře RIA Novosti.

„Jednání se mohou týkat pouze jediné věci, což je kapitulace režimu Volodymyra Zelenského. Nyní nás však čeká silná nátlaková vlna ze Západu a pokusy vnutit nám mírové jednání, abychom nevyvíjeli další vojenský tlak a neměli další úspěchy na frontě, což je dnes čím dál zřejmější,“ doplnil Rogov.

Naopak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes dal najevo, že s jednáním v podstatě souhlasí, ale pod podmínkou, že se bude konat na neutrálním území a jako příklad uvedl Saúdskou Arábii. Nejprve však Moskva musí pochopit, o čem se bude diskutovat, zdůraznil ruský ministr zahraničí podle agentury TASS. Dodal, že místo a čas jednání o Ukrajině lze snadno dohodnout.

„Až uvidíme vážnou připravenost hájit právě ta lidská práva, která Západ vždy hrdě nese na svých praporech v jakékoli otázce, ale ne v této, až uvidíme takovou připravenost, tak se snadno dohodneme na místě a čase setkání. Nejprve si ale musíme ujasnit, o čem budeme jednat,“ prohlásil Lavrov. Stalo se tak krátce poté, co se účastnil strategické schůze Rady pro spolupráci Ruska a Perského zálivu (GCC), když byl na místě dotázán, zda by se Saúdská Arábie mohla stát místem pro mírovou konferenci.

Na Scholzův mírový plán překvapivě už o víkendu upozornil také bývalý ukrajinský velvyslanec v Berlíně Andrij Melnyk s tím, že by spolkový kancléř měl vyzvat Moskvu k diplomatickému jednání. Melnyk podle německého deníku Berliner Zeitung prozradil, že Ukrajinci Němcům věří a vyjádřil naději na mír. "Osobně se domnívám, že kancléř Olaf Scholz by mohl být kreativní a využít existující německé diplomatické kanály k tomu, aby zjistil, zda by jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vůbec mělo smysl. Koneckonců Německo má v Moskvě stále velvyslanectví. A hlavně my Ukrajinci Němcům důvěřujeme," řekl Melnyk, který aktuálně působí jako ukrajinský velvyslanec v Brazílii.

Velvyslanec také upozornil na to, že nějaké pokusy o mírová jednání už proběhly v zemích globálního Jihu a možná byly užitečné. "Situace je nejasná, ale jistý určitý posun tam je," řekl s odkazem na to, že někteří představitelé Ukrajiny navštívili i Čínu nebo Indii.

Německá největší opoziční strana je však k Scholzovi značně odmítavá. Zahraniční expert CDU Roderich Kiesewetter kancléřův mírový plán označil za zavádějící. "Tento krok byl předvídatelný, jelikož přímo zapadá do strategie SPD velmi nenápadně tlačit Ukrajinu do pseudomíru nastaveného Ruskem, kde bude snižována podpora a vyžadována falešná jednání," řekl Kiesewetter německému deníku Bild. Dále dodal, že pozvánka Ruska k jednacímu stolu je nereálná, ohrožuje německou bezpečnost, předkládá německým občanům falešný obraz a účast agresora sama o sobě nic neznamená.

Kiesewetter dodal, že Scholz propadá ruské propagandě a dezinformacím. "Chce si říkat mírový kancléř, ale ve skutečnosti situaci na Ukrajině pouze zhoršuje, čímž oslabuje jak evropskou, tak německou bezpečnost," domnívá se zahraniční expert CDU.