Opakované vládní apely či nařízení na využívání práce z domova se nadále míjí účinkem. I v listopadu zůstává počet lidí pracujících plně na home office na zhruba 16 %, částečně pak z domova pracuje kolem 9 % lidí, což je významně méně než na jaře. Příkladem přitom nejde příliš ani státní správa, jak vyplývá z nejnovějších dat výzkumu Život během pandemie agentury P&Q Research a iniciativy IDEA AntiCovid.
Výstavba záložní nemocnice v pražských Letňanech vyvolala rozruch už před zahájením, když se vláda rozhodla za pozemky zaplatit přes 20 milionů miliardáři Pavlu Sehnalovi. Ministerstvo si nyní nemocnici, která zatím neměla využití, pojistilo až do konce února, což by znamenalo zaplatit dalších 53 milionů. Mohou za tím být obavy, že se po Vánocích situace opět zhorší. Jiné využití nemocnice není v plánu, řekl deníku Echo24 mluvčí ministerstva zdravotnictví Jan Brodský.
Praha si se značným náskokem udržuje trend „premianta“ mezi kraji v ústupu koronavirového rizika. V indexu nového protiepidemického systému (PES) se už dva týdny pohybuje ve třetí úrovni rizika, která počítá například s omezeným otevřením restaurací a hospod. Situace v dalších krajích je však většinou výrazně horší.
Nový protiepidemický systém (PES) měl zpřehlednit situaci a umožnit lidem předvídat vývoj v opatřeních. Po pár dnech jeho fungování jsou však lidé opět v nejistotě. Ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (za ANO) trvalo jen několik hodin, než se rozhodl, že je třeba nová opatření změnit. Podobně se tabulky PES vláda nedrží ani u návratu dětí do škol.
Důvěře ve vyšetřování ekologické katastrofy na Bečvě opět příliš nepřidal ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Před poslanci se dlouhodobě vyhýbá odpovědím s tím, že nechce mařit vyšetřování. V pátek přímo řekl, že na případ policie uvalila informační „embargo“. To však nyní policie jednoznačně odmítla. Ve vyšetřování přitom zřejmě stále figuruje i chemička Deza ze svěřenských fondů Brabcova stranického šéfa a premiéra Andreje Babiše (ANO).
Zatímco v říjnu došlo k plošnému uzavření všech škol s výjimkou mateřských, nový protiepidemický systém (PES) počítá s tím, že nejmenší děti či žáci speciálních škol budou mít prezenční výuku i v tom nejhorším stupni rizika. Na vládu se přitom snáší kritika za to, že stále nevysvětlila, podle čeho se v případě škol rozhoduje.
Nejmenší žáci se do školních lavic vrátí už ve středu a o návratu dalších ročníků základních škol by se mohlo jednat už týden poté. Uvolňování se bude řídit tabulkou nového protiepidemického systému. Zaznívají hlasy, že na školách bude třeba cíleně testovat, podobně jako v případě sociálních služeb. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) řekl, že o tom v případě pedagogů uvažuje.
Ředitelé základních škol návrat dětí do prvních a druhých tříd vítají, ačkoliv některá opatření mohou být problematická. Na vládu se však snáší i kritika za způsob, jakým o rozvolňování informuje a z jakých dat přitom vychází. „Dělá z učitelů a žáků pokusné králíky,“ řekl deníku Echo24 předseda Pedagogické komory Radek Sárközi.
Svět si může odškrtnout první rok s novým koronavirem. Právě v listopadu minulého roku se měli podle uniklých informací objevit první infikovaní v Číně. V prosinci se pak někteří lékaři snažili varovat před tím, že se v populaci šíří neznámá nákaza, úřady je však umlčovaly. Světová zdravotnická organizace (WHO) se pak o „virovém zápalu plic“ dozvěděla z internetu, po opakovaných žádostech dostala od čínských úřadů další informace až 3. ledna, kdy už byly v zemi stovky nakažených.
Ze strany zejména starších žáků se učitelé při online výuce často potýkají se šikanou. Žáci je zesměšňují, nahrávají a videa umisťují na internet. „Je to mezi nimi velký sport,“ řekl deníku Echo24 prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.
Možný způsob, jak udržet v době epidemie otevřené školy, ukázala nová německá studie.
Růst cen potravin zpomalil, zůstávají však stále vysoké a vzhledem k setrvačnosti faktorů, které růst ovlivňují, si lidé „oddechnou“ až v příštím roce.
Na jaře se mohlo zdát, že pro práci z domova nastává revoluce, s příchodem druhé vlny koronaviru však řada firem narazila na své limity či pochopila, že pro ně home office nebyl přínosný. Velké firmy sice začínají měnit své strategické plány, větší rozšíření práce z domova je však spíše otázkou let, uvedla pro deník Echo24 hlavní analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. To může být naopak dobrá zpráva pro odvětví, pro která by takové rozšíření bylo likvidační.
Už před začátkem povinného testování v domovech pro seniory a dalších zařízeních sociálních služeb se objevují případy, kdy klienti (či jejich rodiny) a dokonce samotní zaměstnanci odmítají testy podstupovat.
Testování v domovech pro seniory je jednoznačně správný krok, který měl přijít daleko dřív. Shodli se na tom epidemiologové oslovení deníkem Echo24. Přesto, že se seniorů týká naprostá většina úmrtí s koronavirem, vláda se pro jejich cílené testování rozhodla až 26. října. Průměrný věk hospitalizovaných je nyní 70 let. Za klíčovou považuje ochranu rizikových skupin i ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík. „Myslím, že by to ulehčilo celému systému,“ řekl deníku Echo24.
Ztráta čichu patří k velmi častým příznakům nákazy koronavirem, v řadě případů dokonce k jedinému, který zejména mladší lidé pocítí. K jeho obnově přitom dochází poměrně pomalu, u většiny pacientů k ní dojde spontánně během několika týdnů, až u deseti procent však může obnova trvat i roky. Jedním z účinných léčebných postupů pak může být tzv. čichový trénink.
S návratem plošného nošení roušek se do veřejného prostoru vrací i debata o jejich správném používání či sterilizaci. Objevují se také stejně jako na jaře otázky, zda je možné k jejich sterilizaci využívat mikrovlnné trouby. Podle vědců z ČVUT takový nouzový postup skutečně použít lze, záleží však na materiálu a je nutné dbát na bezpečnost. Zejména před snahou takto sterilizovat textilní roušky důrazně varovali hasiči, látka totiž může začít hořet. Textilní roušky je tak lepší vyvařit.
Podobně jako jeho předchůdce slíbil nový ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) sdílet s odbornou i širokou veřejností čísla, na jejichž základě se vláda rozhoduje v boji s epidemií koronaviru. Na páteční tiskové konferenci však opět nedošlo ke zveřejnění dat, která by vysvětlovala konkrétní vládní kroky. Ministr také nepřímo přiznal, že vláda nemá podrobný plán, jak současná opatření rozvolňovat, a až nyní na něm začne pracovat.
Jedna z nejznámějších tváří české žurnalistiky, moderátorka Daniela Drtinová, se rozhodla ukázat svou nemedializovanou tvář. Nedávno uvedená kniha Jako bych žila dva životy, kterou napsala spolu s básníkem Milanem Ohniskem, je osobní zpovědí, v níž otevřeně mluví o své duchovní cestě, snech a výjevech, které ji po ní vedly, či o práci, v níž zažila dvě krize České televize i řadu vrcholných politiků.
Lidé, kteří se pohybují venku v době zákazu vycházení, s sebou nemusí nosit žádné dokumenty či smlouvy dokazující to, kam jdou.
Zákaz prodeje v neděli spolu s omezením otevírací doby nechápou ekonomové ani někteří prodejci. Podle nich bude mít nařízení přesně opačný efekt a povede k větší koncentraci lidí v prodejnách.
Zákaz nočního vycházení, k jehož odůvodnění vláda neposkytla žádná data, má podle končícího ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) sloužit jako prostředek pro policii k postihování neposlušných lidí.
