Turecko nedovolí, aby se na jeho jižní hranici se Sýrií zformoval kurdský stát. Podle listu Hürriyet Daily News to ve středu řekl prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara si také přeje, aby se v irácké autonomní oblasti Kurdistán nekonalo plánované referendum o nezávislosti, uvedla agentura Reuters.

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu dnes řekl, že představitele iráckých Kurdů požádá, aby referendum o nezávislosti plánované na 25. září zrušili. Oznámil to na tiskové konferenci se svými iráckými protějšky v Bagdádu; s představiteli iráckých Kurdů se má setkat dnes v severoirácké provincii Irbíl.

S prezidentem iráckého Kurdistánu Masúdem Barzáním se v úterý sešel také americký ministr obrany Jim Mattis. Proti referendu o nezávislosti Kurdistánu jsou i Spojené státy, které se obávají, že by se mohl kvůli němu rozhořet v regionu další konflikt. Za prioritu pokládají boj s teroristickou organizací Islámský stát (IS). Mattis dnes přicestoval do Turecka.

Proti možnému zformování kurdského státu v severní Sýrii se turecký prezident ohradil už v úterním projevu. „Nedovolíme, aby Strana demokratické unie (PYD) a (její ozbrojené křídlo) Lidové ozbrojené jednotky (YPG) zformovaly v severní Sýrii takzvaný stát,“ řekl Erdogan v úterním projevu v prezidentském paláci.

Ankara dlouhodobě k milicím YPG zaujímá velmi negativní postoj a označuje je za teroristy. Podezírá je z úzké spolupráce s kurdskými separatisty na jihovýchodě Turecka.

„Myslím, že moji kurdští bratři by nikdy nedovolili, aby v severní Sýrii a jižním Turecku něco takového vzniklo. V rámci naší země utváříme jeden národ. Jeden národ, který má 80 milionů lidí. Máme jednu vlajku, jednu vlast a jeden stát,“ řekl Erdogan. „Kdo by chtěl tento národ rozbít, toho pošleme do hrobu,“ dodal.

Podle tureckého prezidenta se strana PYD, která hájí zájmy syrských Kurdů, a její milice YPG snaží vybudovat v severní Sýrii „teroristický koridor“ a dosáhnout břehů Středozemního moře. Erdogan řekl, že Turecko proti nim bude postupovat stejně jako proti Straně kurdských pracujících (PKK). Tato organizace je v Turecku zakázaná; angažuje se v boji proti IS v Sýrii a její členové usilují o samostatný kurdský stát.

Erdogan řekl, že bude-li to potřeba, Turecko v severosyrské oblasti Afrín zasáhne. Ankara už podle něj tuto záležitost projednala s Íránem a Ruskem.

Turecký prezident se v projevu také ohradil proti tomu, že Spojené státy milicím dodávají zbraně. Přestože jsou USA a Turecko spojenci v rámci NATO, jejich názory na YPG se liší. Washington vyzbrojuje síly YPG, které bojují proti ozbrojencům z IS v Sýrii a dobývají jejich syrskou baštu Rakka.

Kurdové bývají označování za největší národ bez státu. Z 30 milionů Kurdů jich nejvíce žije v Turecku (14,3 milionu), Íránu (7,8 milionu), Iráku (5,4 milionu) a v Sýrii (dva miliony). Jediné autonomní území s vlastní správou – regionální vládou a parlamentem – mají Kurdové od roku 1991 na severu Iráku.