Příliš mnoho vzruchu v zemi kátu

Šíitská ofenziva a arabské bomby ženou Jemen do chaosu

Ty starobylé domy vypadají jako z perníku. Jako kulisy místy až kýčovitého filmu na motivy arabských pohádek. Saná, hlavní město jihoarabského Jemenu, je svérázně půvabné, ale stejně jako zbytek země velmi zaostalé. Ve vzduchu tu je cítit nejen chudoba, ale i přirozená hrdost, ba osobní nezávislost, která není v sousedních státech k nalezení. Jemen je úplně jiný než zbytek Arabského poloostrova. Což způsobuje absolutistickým vládcům bohatých ropných monarchií Zálivu – eufemisticky řečeno – nejednu potíž.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Pavel Novotný

Židé v Jemenu

Vypráví se takový příběh. Jeden z posledních židovských řemeslníků v Jemenu vytepal pro muslimského prezidenta nádherný tác. Ten jej posléze daroval státní návštěvě, přičemž neopomněl zdůraznit, jak dobře se obyvatelé Jemenu ke starobylé židovské komunitě chovají. Hlava státu se nakonec zeptala onoho muže, co si přeje za odměnu. „Odvezte mě odtud do Izraele,“ odpověděl stařec. Poslední vývoj patrně ještě uspíší zánik židovské komunity v Jemenu, kterou podle jedné z legend založili vyslanci krále Šalamouna. Ze severu postupující šíitští rebelové se k jejich společenství chovají krutě. Došlo zřejmě i k vraždám. Heslem rebelů je totiž „Smrt Americe, smrt Izraeli, prokleti budiž Židé, nechť zvítězí islám!“. Židé žijí na jihu Arábie jistě po staletí. První písemná zmínka o nich pochází z 6. století, velmi pravděpodobně však přišli dříve. Byly časy, kdy se jim v kraji dařilo výborně a korektní byly i vztahy s okolím. Nyní jich ale na jihu Arábie zůstávají patrně již jen desítky. Ještě před několika lety to byly stovky a koncem 40. let minulého století na jemenském území žily desítky tisíc obyvatel hlásících se k židovskému původu. V letech 1949 až 1950 odjelo do mladého státu Izrael téměř padesát tisíc jemenských Židů. Stalo se tak v rámci tajné operace Létající koberec, během níž se mezi Izraelem a jemenským Adenem uskutečnilo zhruba 380 letů. A proč ještě z Jemenu Židé neodešli docela? Důvody mají patrně různé. Konzervativní společenství se obává také izraelských mravů. „V Izraeli dívky rebelují proti vlastním otcům. Bojíme se o naše dcery. Prostě nemůžu připustit, aby za mnou jednoho krásného dne přišla dcera s tím, že se chce oženit se svým přítelem. To je proti našemu náboženství,“ citovala agentura Reuters náboženského předáka jemenské židovské komunity.

3. dubna 2015