Evropská komise se v sobotu na summitu evropských zemí dohodla se Slovinskem a Chorvatskem na uvolnění režimu kontrol na vnějších hranicích schengenského prostoru.

Přísnější opatření, která vyžadují kontrolu porovnávání údajů všech občanů EU překračujících hranici s daty v některých databázích, byla zavedena začátkem dubna. Na hranici mezi Slovinskem a Chorvatskem kvůli nim vznikaly několikahodinové dopravní zácpy.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se s premiéry Slovinska a Chorvatska Mirem Cerarem a Andrejem Plenkovičem na sobotním summitu EU v Bruselu dohodl, že země budou moci místo systematických kontrol na hranici provádět jen kontroly namátkové. A to v případě, že čekací doba překročí 15 minut. „Měli jsme konstruktivní jednání v duchu hledání řešení,“ uvedl Juncker v následném prohlášení.

Chorvatsko není členem schengenského prostoru bez vnitřních hranic. Na rozdíl od Slovinska a Maďarska, dvou členských zemí Evropské unie, se kterými sousedí.

Dlouhé kolony se na slovinsko-chorvatské hranici začaly tvořit už během velikonočního víkendu. Chorvatsko, pro které je cestovní ruch důležitým hospodářským odvětvím, se obávalo, že na něj budou mít kontroly neblahé ekonomické dopady. Do Chorvatska jezdí každé léto na dovolenou i statisíce Čechů.

Na srovnávání dokladů občanů EU při výstupech i vstupech do schengenského prostoru se členské země shodly v březnu. Opatření je vedeno především snahou omezit cesty občanů unijních zemí například do Sýrie, kde by mohli mít zájem bojovat v řadách teroristických organizací. Poprvé se o věci začalo mluvit v prosinci 2015.

Kontroly představují velký úkol – podle statistik vnější hranici Schengenu v roce 2015 překročilo zhruba 200 milionů lidí. Do 7. dubna se kontrola dokladů týkala pouze občanů zemí mimo EU.