Turecké ministerstvo školství minulý měsíc zveřejnilo návrh na školní osnovy pro nový školní rok. Některé změny jsou relevantní, děti se budou učit o renomovaných muslimských a tureckých vědcích stejně jako o Albertu Einsteinovi a Isaacu Newtonovi. Ale sekulární Turci se bouří nad plánem odstranit hodiny o zakladatelích Turecka. A obávají se, že vláda se snaží vnést do vzdělávání konzervativně náboženskou ideologii. Informuje o tom server Politico.

Učitelská odborová unie Egitim-Sen, jež je často kritická vůči vládní politice, upozorňuje, že návrh by mohl podporovat nacionalistické způsoby uvažování s důrazem na tureckost a sunnitský islám. Poslanci z největší opoziční Lidové republikánské strany (CHP) odsoudili to, co nazývají vymazáním prezidenta a zakladatele první Turecké republiky (1923) Mustafa Kemala Atatürka z osnov. Ve dvacátých letech reformami zmodernizoval Turecko. Ministerstvo školství nyní navrhuje snížit počet hodin o něm i o jeho nástupci, jímž byl Ismet Inönü.

Nový sylabus by učil tureckou historii z „perspektivy národa a morálky“, deklaruje Yusuf Tekin z ministerstva školství. Cílem je „chránit národní hodnoty“.

Turecký sekulárně-náboženský rozpor je tak starý jako republika sama. Když se Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) současného prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana v roce 2002 dostala k moci, sekulární i náboženská část obyvatelstva byla velmi rozdělena. V prvních letech vlády AKP se zdálo, že Erdogan dokáže tu propast překonat. Liberálové i konzervativci vychvalovali jeho zrušení zákazu muslimských šátků na univerzitách, jenž znemožňoval generacím žen studovat. Pak ale přišly například výroky ministrů o ženách, jejichž prací je mateřství.

Dlouhá léta byly osnovy nedotčeny rostoucím významem náboženství ve společnosti. Ovšem nyní se sekulárně smýšlející turečtí rodičové obávají výuky konceptu džihádu a odstranění výuky evoluce z hodin přírodovědy. Důraz na islám ale není jediným bodem v osnovách, kterého se kritici vlády obávají. Ministerstvo totiž navrhuje zavést hodiny o pokusu o státní převrat, jenž otřásl Tureckem v létě roku 2016.

„Vláda využívá příběh o převratu k prezentaci Erdogana jako hrdiny,“ uvedl učitel dějin, jenž pracuje na střední škole v centru Istanbulu a nechtěl být v kontextu složité situace pedagogů v Turecku jmenován (desítky tisíc akademiků a učitelů byly po pokusu o převrat suspendovány). „Je to zpolitizování historie,“ řekl. „Vždycky byla historie o hrdinech. Nyní to bude víc o Erdoganovi než o Atatürkovi,“ dodal.