Hrdinové protinacistického odboje Jan Kubiš a Jozef Gabčík a s nimi stovky dalších, kteří jsou pohřbeni v masových hrobech, jsou zase o kus blíž k tomu, aby měli důstojné místo na odpočinek. Pomoci k tomu má projekt „Jména mrtvým“. Ten si klade za cíl vypracovat přesný seznam lidí, kteří skončili nedůstojně pohození v masových hrobech po celé České republice.

„Přijde nám nesprávné, aby oběti totalitních režimů ležely v neoznačených hrobech. Všichni mají právo na to, aby místo posledního odpočinku bylo pietnější,“ řekl pro Echo24 soudní znalec Daniel Vaněk, který na projektu spolupracuje.

Upozorňuje i na to, že se ale zdaleka nejedná jen o osoby Gabčíka s Kubišem, kteří leží v hromadné odpadové šachtě na hřbitově v Ďáblicích. „To není jen o Ďáblicích, a je to skvělé, že součástí toho, by se vyhrabali největší váleční hrdinové Gabčík s Kubišem. Ale tady jsou další stovky normálních obětí. A tam prostě nejde kádrovat po smrti. Hrozně bych si přál, aby ti lidé byli identifikovaní a uložení na lepším místě,“ dodal Vaněk.

Celý projekt, který byl uplynulý týden představen i v Senátu, má výraznou podporu ze strany akademiků, historiků i politiků. Oficiální podporu vyjádřil například rektor Karlovy Univerzity Tomáš Zima, kandidáti na prezidenta Michal Horáček a Jiří Drahoš nebo ministři Pavel Bělobrádek či Daniel Herman, poslankyně za ODS Jana Černochová, senátoři Jiří Šesták a Miluše Horská a nebo třeba komunistický politický vězeň František Čuňas Stárek. Aktuální seznam naleznete zde.

Ministerstvo obrany masové hroby řešit nechce

I přes podporu napříč politickým spektrem se však zatím nepodařilo pro projekt získat ministerstvo obrany, pod které spadá Odbor pro válečné veterány a které by práce na identifikaci, exhumaci i řádném pohřbení těl mohlo koordinovat. Navíc ministerstvo má ze zákona povinnost starat se o válečné hroby, což právě proto, že v něm zřejmě leží Jan Kubiš a Jozef Gabčík, je i ten v Ďáblicích.

Ještě před rokem přitom ředitel odboru Eduard Stehlík pro Echo24 řekl, že by kvůli problematice masových hrobů mohl vzniknout nový zákon. „Takže vznikne nový zákon. Novela v tomto případě nestačí,“ uvedl v srpnu 2016. Dnes je však podle něj situaci jiná a ministerstvo není nakloněno k tomu, se problematikou válečných hrobů zabývat.

Eduard Stehlík aktuálně na dotaz Echo24, proč tomu tak je, však řekl, že má zakázáno se k celé situaci vyjadřovat. Zdá se tedy, že ačkoliv jsou pro identifikaci a exhumaci těl jak pozůstalí obětí, Sdružení bývalých politických vězňů i Konfederace politických vězňů, tak jediný, kdo se na věci zasekl, je ministerstvo obrany. Celou situací by se v týdnu měl zabývat i podvýbor Poslanecké sněmovny pro válečné veterány.

Pietní akce v Ďáblicích

Na ďáblickém hřbitově se zároveň v pondělí 26. června v deset dopoledne, jako již každoročně, uskuteční pietní shromáždění k uctění památky obětí komunistického režimu. V masovém hrobě totiž neleží jen oběti nacistickému režimu, ale i ti z dob komunismu a zřejmě i nacisté a kolaboranti jako K. H. Frank nebo Karel Čurda, který právě zmíněné československé parašutisty zradil a udal. Jsou zde i utonulí nebo malé děti. Lidé zde byli ukládáni od roku 1938.

Pietní shromáždění k uctění obětí komunistického režimu pořádá Sdružení bývalých politických vězňů. To společně s Konfederací politických vězňů a dalšími organizacemi zároveň v letošním roce uspělo s vyhlášením Čestného pohřebiště národní kulturní památkou. Čestné pohřebiště v areálu Ďáblického hřbitova je patrně největším svého druhu. Mimo něj je pohřebiště politických vězňů také v Motole a na řadě dalších míst v ČR.