Editorial Dalibora Balšínka

Ať dál zůstává náš Barťák plný sil i s touto krajinou

Editorial Dalibora Balšínka
Ať dál zůstává náš Barťák plný sil i s touto krajinou

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Už několika generacím českých žen se pod jeho pohledem podlamují kolena. Mnoho českých mužů by si přálo být jako on, tak aspoň kouří jednu cigaretu za druhou a občas si zvednou brýle.

Ano, velké životní mety dosáhla minulý týden jedna z nejvýznamnějších osobností zdejšího společenského života, herec a prezident filmového festivalu v Karlových Varech Jiří Bartoška. Sedmdesáté narozeniny oslavil navzdory náročnému životnímu stylu náročně. Slavil je v kondici právě zralého muže, jenž se chystá na své zlaté období, na svoji nejlepší sezonu.

Jiří Bartoška ale nezáří jen svým zjevem a nehypnotizuje pouze pečlivě pěstovaným zahuleným hlasem. Je vskutku charakterní a osvícenou osobností, které tak často představoval ve filmu a televizi, například v trilogii o lovcích mamutů. I on začínal na divadle, nejprve v ústeckém Činoherním klubu, více než dvacet let pak působil v Divadle Na zábradlí, které v roce 1991 vyměnil za Divadlo Bez zábradlí. Významný part také odehrál v listopadových událostech v roce ’89, kdy patřil k hvězdám lidových shromáždění na Václavském náměstí, takže když vyhlašoval kandidáta OF na prezidenta Václava Havla, nejeden občan se musel smířit s tím, že jím nechce být on sám.

Foto - archiv

S minulým režimem si nezadal a neohýbal se. Se ctí prošel komunistickým obdobím, které zasáhlo první polovinu jeho tvůrčího života, a úspěchů dosáhl, aniž by musel skládat úlitby režimu.

Neméně významnou roli sehrál jako prezident filmového festivalu v Karlových Varech, z nějž se svými „dětmi“ vytvořil skutečnou instituci a nejvýznamnější společensko-kulturní událost v zemi. Karlovarský festival, který vede úctyhodných 23 let, není jen jeden z pěti áčkových festivalů na světě, ale je jedinečný i svým propojením světa tisíců běžných filmových fanoušků na jedné straně a filmových hvězd a vlivných lidí na straně druhé. Festival je unikátní také tím, že přes permanentní ohrožení, které plyne z neustále se proměňujícího osudu hotelu Thermal, epicentra akce, je nejstabilnějším společenským termínem v zemi. Každý ví, že první týden v červenci se „má být“ ve Varech.

Ve své polistopadové historii přežil – festival i Bartoška – bez ztráty lesku tři prezidenty republiky, jedenáct předsedů vlád, patnáct ministrů kultury, ale také několik šéfů společnosti ČEZ, hlavního sponzora festivalu. Jde v naší zemi o naprosté unikum, které je rozhodujícím způsobem spojeno s Jiřím Bartoškou, jenž umně využívá výhody, že festival není státní, protože všude, kam zasahuje moc politiky, přijde pohroma, v lepším případě změna.

Sílu jeho osobnosti ilustruje i to, s jakou nonšalantností si poradil s rivalitou dvou Václavů, Havla a Klause, kteří oba na festival rádi jezdili. Jiří Bartoška si nikdy nenechal diktovat, stejně jako se nechal vlákat do pasti, aby si mezi oběma Václavy vybral. I oni to respektovali. Ať dál zůstává náš Barťák plný sil i s touto krajinou.