Předsedkyně protiimigrační a protiislámské Alternativy pro Německo (AfD) Frauke Petryová nebude součástí parlamentní frakce své strany. Řekla to v pondělí na společné tiskové konferenci lídrů AfD v Berlíně, kterou k překvapení svých kolegů i novinářů předčasně opustila. Hned po nedělních volbách se tak ukazují výrazné názorové rozdíly ve straně, která bude v novém parlamentu třetí nejsilnější.

Vnitřní spory trápí AfD už delší dobu. Snad nejlépe je ukazuje vztah předsedkyně strany Petryové s dvojicí volebních lídrů Alexanderem Gaulandem a Alicí Weidelovou, se kterou letos několik měsíců nemluvila.

Neshody prozatím vyvrcholily na pondělní povolební tiskové konferenci, kde Petryová, která na rozdíl od Gaulanda a Weidelové ve volbách získala přímý mandát, přečetla krátké prohlášení a pak odešla. Petryová uvedla, že po dlouhém rozmýšlení dospěla k tomu, že nechce být součástí stranické frakce. Jako samostatná poslankyně chce podle svých slov dělat reálnou a konzervativní politiku.

Její stranické kolegy tento krok evidentně zaskočil. „To s námi nebylo domluveno, nic jsme o tom nevěděli,“ konstatoval spolupředseda strany Jörg Meuthen. Volební lídr Gauland vyjádřil přesvědčení, že Petryová byla zvolena za AfD, a měla by tedy být součástí její frakce.

Spory uvnitř AfD jsou podle pozorovatelů projevem rozdílných pohledů konzervativního a národoveckého křídla strany. Petryová je představitelkou konzervativců, kteří původně straně dominovali a požadovali zejména jinou politiku v eurozóně. Postupně ale narostla síla národoveckých a pravicově radikálních členů, kteří se profilují především na migrační politice.

Vidět to bylo i na dubnovém sjezdu strany, kde delegáti úplně odmítli jednat o návrhu budoucí strategie strany z pera Petryové. Především Petryová a Gauland si pak přes média čas od času vyměňovali kritické názory.

Protestní strana získala v nedělních volbách 12,6 procenta hlasů a v 709členném Spolkovém sněmu bude mít bez Petryové 93 poslanců.