V Česku působil téměř pět let podvodný investiční fond, který vylákal z Čechů i Slováků sta tisíce, možná miliony korun. Fond pro svou činnost však neměl žádné oprávnění ze strany České národní banky (ČNB).

Poškození se proto obrátili na policii a najali si právníky. Nyní doufají, že své peníze získají zpátky. ČNB i policie odmítly k případu sdělit jakékoli informace.

Na případ upozornil server Echo24.cz Petr W., jeden z investorů, který fondu MYFXMONEY naletěl a investoval do něj 30 tisíc korun. Muž tvrdí, že celkový počet investorů čítá až dva tisíce lidí, škoda proto podle něj může jít i do desítek milionů korun.

„O tomto investičním fondu jsem se dozvěděl na jeho úplném počátku, tedy v druhé polovině roku 2010. Fond mi připadal poměrně důvěryhodný. Sám provozovatel několikrát tvrdil, že má na vše povolení, že je všechno registrované a schválené ČNB,“ řekl pro Echo24.cz Petr W.

Fond se ale přitom na některých webech prezentoval jako mezinárodní obchodní společnost spadající pod regulační a dohledový orgán Svatého Vincence a Grenadin, jinde vystupoval jako fond s licencí ČNB.

Také Peteru K. připadal fond věrohodný. „Neměl jsem příliš důvodů pochybovat. Lidé o něm hovořili pěkně, výplaty dostávali pravidelně, fond akceptoval vklady také přes internetový platební systém PayPal,“ uvedl muž, který měl na začátku tohoto roku ve fondu přes dva tisíce euro.

Petra, další z investorů, o případu po dohodě se svým právníkem nechtěla mluvit. Pro Echo24.cz pouze potvrdila, že sama přišla o částku v řádech desítek tisíc korun. Stejně reagoval i Martin K. „Předpokládám, že to bude mít ještě poměrně velkou dohru, nerad bych tak zmařil své naděje na případné odškodnění,“ uvedl.

Třebaže ČNB v únoru 2015 na svých webových stránkách vydala varování, že MYFXMONEY „nemá žádné oprávnění k poskytování investičních ani jiných služeb na finančním trhu v ČR a že případná investice není ze zákona pojištěna“, přílišný efekt to nevyvolalo.

„Ke mně se tato informace dostala až ke konci roku 2015. V únoru 2016 pak ustaly platby a ČNB s provozovatelem fondu Petrem Kubou, který na internetu vystupuje pod pseudonymem Viktor Heslop, zahájila správní řízení z důvodu nepovoleného provozování investičních služeb,“ řekl Petr W.

Podobnou časovou posloupnost potvrdil i Peter K., který první problém zaznamenal na začátku tohoto roku, kdy přestaly fungovat webové stránky fondu a nedostupný byl i kontaktní formulář. „Do té doby s nimi byla bezproblémová komunikace, na moje otázky reagovali do 24 hodin,“ dodal.

Upozornění od ČNB se navíc k Peterovi K. ani nedostalo. „Na to, kolik do tohoto fondu bylo zapojených Čechů a Slováků, udělala ČNB velmi málo, aby tomu předešla,“ řekl.

Fond už půl roku nekomunikuje

Informace o zahájení správního řízení je uvedená také na webových stránkách fondu MYFXMONEY. „ČNB proti myfxmoney.com zahájila správní řízení z moci úřední podle § 46 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Nové vklady až do doby jeho rozhodnutí nepřijímáme,“ píše se tam.

Stránky jsou i přes občasné výpadky stále v provozu, ovšem poslední aktualizovaná informace pochází právě z února 2016. V provozu není ani kontaktní formulář, jiný kontakt na provozovatele fondu na webu není. Jak tvrdí sami investoři, fond s nimi nekomunikuje už více než půl roku.

Případ odmítla komentovat Policie ČR, která deníku Echo24.cz napsala, že „neposkytuje informace k možnému prověřování nebo vyšetřování konkrétní osoby nebo společnosti“, i ČNB. „ČNB je v oblasti výkonu svých dohledových pravomocí ze zákona vázána mlčenlivostí,“ zdůvodnila Markéta Fišerová z odboru komunikace.

Z diskuze na webu www.payout.cz, kam přispívají poškození investoři, však také vyplývá, že ČNB ohledně fondu MYFXMONEY zahájila řízení. Podle investorů je centrální banka současně vyzvala, aby jí předložili jakékoliv informace či podklady, které mají k nabídce MYFXMONEY – včetně kontaktu na osoby, které jejím jménem jednají a nabízejí investiční produkty.

Jak ale podotkl Petr W., on sám i ostatní investoři s fondem komunikovali především prostřednictvím emailů nebo internetového diskusního fóra czemoney.com.

Fondy bez oprávnění jsou výjimečné

Své služby může v Česku nabízet přibližně 1700 fondů, z toho asi 1300 je určených veřejnosti. „Počet se prakticky denně mění. Orientačně jde o více než 300 tuzemských fondů a 1400 zahraničních fondů,“ uvedla Fišerová. ČNB podle ní ročně prošetřuje desítky podezření na neoprávněné nabízení investic. Využívá k tomu média, prošetřuje podněty veřejnosti a provádí také vlastní šetření. Podle Fišerové ale není možné bezprostředně odhalit všechny pokoutné fondy.

S tím souhlasí také Vladimír Švorba, prezident Asociace finančních poradců České republiky. „ČNB má velice limitované možnosti. Ale vzhledem k počtu registrovaných investičních fondů jsou ty bez oprávnění ČNB spíše výjimkou,“ uvedl pro Echo24.cz. Podle něj je nejlepší prevencí finanční gramotnost občanů.

Obdobně se vyjádřila i výkonná ředitelka z Asociace pro kapitálový trh ČR Jana Brodani. „ČNB je aktivní regulátor, který na praktiky subjektů působící v ČR bez oprávnění pravidelně upozorňuje, což je pozitivní. Jinak ale praktikám podobných fondů zabránit nelze. Zejména pokud se jedná o služby přes internet,“ sdělila Brodani pro Echo24.cz s tím, že jedinou obranou investorů tak zůstává investice u ověřených finančních institucí.

Každá investice je riziková

Také podle Švorby je naprosto nutné dobře si zkontrolovat a promyslet, kam člověk svoje peníze posílá. „Podvodných nabídek je na trhu stále dost, lidé se však nechají zlákat vidinou vysokého zhodnocení,“ řekl. Stejný názor na to má i předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů Gerta Mazalová. „Právní úprava investování je sice poměrně podrobná a investora chrání, přesto je každá investice riziková. Pokud tedy někdo dobrovolně svěří své peněžní prostředky subjektu, který si buď neprověří, nebo si jej prověří a zjistí, že nemá potřebná povolení od regulátora, musí mu být zřejmé, že podstupuje značná rizika,“ dodala.

Těm, kteří do fondu MYFXMONEY investovali své peníze, proto Mazalová doporučuje, aby nejdříve analyzovali sjednanou smlouvu, vypověděli ji a pak se domáhali vrácení peněz soudní cestou.

„Předtím by však měli kontaktovat právníka ke zhodnocení vyhlídek, aby se nepouštěli do zbytečného soudního procesu. Pokud byl ale zákazník fondem podveden, pak je možno uvažovat o řešení situace formou připojení se k trestnímu oznámení a uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení,“ řekla pro Echo24.cz.