Rumunská kinematografie, šťastná to kinematografie. Mimo jiné taky proto, že se jí podařilo úspěšně přežít období, kdy byla v módě. Pozornost festivalového publika těká od objevu k objevu, vždycky „frčí“ nějaký národní film, to frčení ale může vydržet o moc déle, než dovolí potřeba přísunu nových vzruchů a objevů. Před několika lety tímhle způsobem „frčeli“ Rumuni, po vítězství skvělého snímku Cristiana Mungia 4 měsíce, 3 týdny, 2 dny (2007) na přehlídce v Cannes. Mluvilo se tehdy o zrodu „Rumunské nové vlny“, vydržela ale déle, než by slovo „vlna“ mohlo naznačovat.

Snímek Aferim! režiséra Radua Judeho je toho dalším důkazem, nejde jen o to, že na letošním berlínském festivalu dostal Stříbrného medvěda. Je to skrz naskrz rumunský film, který ale vůbec „rumunsky“ nevypadá, není to úsporné společenské drama ze současnosti, které od diváka vyžaduje značnou pozornost a někdy taky výdrž, jež bude odměněna nenápadnou, a o to silnější katarzí nebo neokázale mrazivým pohledem pod povrch všední existence. Aferim! (název je turecký výraz pro ocenění, něco jako bravo!) tahle očekávání popírá. Je to film mimo obvyklé kategorie. Asi jako kdyby puntičkářský profesor národopisu natočil Nespoutaného Djanga, ovšem bez přestřelek, katarze, love story, popkulturních odkazů, všech těch poct filmům dřívějších let a dramatické hudby. Moc z toho Djanga nezbylo… Něco ale přece – jednak někdy až vyčerpávající proud zhusta dost legračních řečí, hlavně ale vyprávěcí princip – film sleduje hrdiny, kteří se pohybují v realitě pro dnešní oči nepřijatelné, abnormální, jejíž důležitou součástí je taky nevolnictví (nebo v Tarantinově filmu otroctví). Těm postavám ale na jejich světě nic podivného nepřijde, považují ho za naprosto přirozený.

Judeův film se obrazem hlásí k westernové tradici, už první záběr ukazuje kaktusy jako někde v Mexiku, jeho postavy stráví hodně času jízdou na koni. Zároveň je ale Aferim! popřením westernu – v tom filmu nikdo nebojuje, nikdo neusiluje o změnu prohnilých poměrů, všichni – utiskovatelé i oběti – jsou srozuměni s tím, že takhle to prostě chodí. Nedostaví se Clint Eastwood, který by tu bandu srovnal do latě. Zároveň to všechno vypadá krásně, černobílý širokoúhlý obraz (kamera Marius Panduru) ukazuje ve velkých celcích a polocelcích kraj a pečlivě rekonstruované vesnické scenérie rumunského Valašska první poloviny předminulého století. Projíždí jimi četník Costandin (Teodor Corban) a jeho dobrosrdečný a vyvalený synek Ionita (Mihai Comanoiu).

Jejich úkol je najít uprchlého cikánského nevolníka Carfina (Toma Cuzin) a vrátit ho právoplatnému „majiteli“ bojarovi Iordachemu (Alexandru Dabija). Cestou ledaskoho potkají, upovídaného popa, který v pamětihodném monologu vypočítává nectnosti všech národů známého světa, četnickou konkurenci, která se ale nechá podplatit, dítě uprchlé z otroctví, reprezentanta tureckého panstva, před nímž je potřeba se plazit a zároveň nenápadně škodit, navštíví chudou vesnici i bojarský palác, hospodu i trh s lidmi. Tatík zároveň využívá té příležitosti, aby synka poučil, všechno komentuje proudem blábolivé a zhusta dost legrační lidové moudrosti („lepší žid bez vousů než vousy bez žida“). Skládá to pobuřující obraz starých zlatých časů, vypíchnuté je na něm všechno to, co popírá dnešního citlivého ducha, autoři účinek těch obrazů posilují tím, že je zachycují neemocionálně, bez obvyklých metod citového navádění (hudba), jaksi návodný je ale ten film dost a dost. Krutost se děje samozřejmě a jakoby mezi řečí, nikoho nevzrušuje, ani ty, kdo jí jsou postiženi, moc ne, život je prostě takový…

V Aferim! je možné kromě rumunského komentáře k „rumunství“ (nebo jak to říct) vidět i obraz kořenů dnešního světa. Těžko se divit tomu, jak vypadá, když vzešel z takových kořenů. Při vší příležitostné zábavnosti ale takové čtení nakonec typického festivalového diváka přivede k tomu, aby si užil vlastní vyspělost a zalkal nad omezeností druhých – předků i současníků. V tom proudu pověr, nesmyslu, nepochopení a hlouposti, jímž hrdinové Aferim! vysvětlují svůj hrozný svět, je ale možné slyšet ozvěnu dnešních vášnivých debat. Taky se v nich dohromady pletou bezděčně legrační formulace, bezobsažná hesla, popletená fakta… Zas až tak moc se tedy nezměnilo, jako kdyby tady Facebook byl už dávno před internetem.

Aferim! (Rumunsko 2015), 105 minut, režie: Radu Jude, hrají: Teodor Corban, Mihai Comanoiu a další.