Loni v červnu hrozil pád vlády, způsobený sporem o reorganizaci policie. Krizi spustily chyby tří policistů, neodpovědnost státních zástupců z Olomouce a podivné chování některých ministrů.

Parlamentní vyšetřovací komise k reorganizaci policie ukončila práci a zveřejnila závěrečnou zprávu, kterou jednohlasně schválili její členové. Prý se nepodařilo najít důkazy, že se policejní prezident Tomáš Tuhý, ministr vnitra Milan Chovanec a vůbec sociální demokraté pokusili zlikvidovat nezávislou policii, jak je v červnu obvinili politici hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. To nebyl jediný výsledek. Sedm poslanců v čele s Pavlem Blažkem (ODS) objasnilo okolnosti, jak reorganizace málem zlikvidovala vládu Bohuslava Sobotky.

Na začátku byly odposlechy

Na začátku vládní krize byli podle komise dva policisté z protimafiánského útvaru ÚOOZ Jiří Komárek a Robert Šlachta. Veřejně podpořili spekulace, podle kterých byla reorganizace namířena proti jejich útvaru i proti nim osobně. Přitom vycházeli z poznatků, které získali během vyšetřování různých případů, především z kauzy VIDKUN. „Na základě shromážděných materiálů lze konstatovat, že jimi prezentované názory nebo závěry vycházely z nepřesné interpretace rozhovorů různých osob,“ vylučuje pravdivost těchto domněnek komise a upozorňuje, že tato chybná interpretace „byla následně převzata a podporována Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci“ a že „z těchto informací vycházelo i Nejvyšší státní zastupitelství a obecně také ministr spravedlnosti“.

K příčinám krize patří také vyšetřování Martina Vaculíka z Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), který podezíral prezidenta Tuhého z úniku informací v případu TESCO SW. Přitom vycházel z sms zprávy v mobilu obviněného podnikatele Davida Tesaříka. Zpráva zmiňovala možnost policejního zásahu v Tesaříkově firmě a Vaculík se domníval, že přišla od Tuhého. Přitom „chybně vyhodnotil údaje o směru komunikace“ a přehlédl, že zprávu Tesařík ve skutečnosti odeslal. „Sám to také před vyšetřovací komisí uznal,“ stojí v dokumentu vyšetřovací komise. Podle poslanců nelze prokázat, že by tak Vaculík jednal úmyslně.

Neselhal však jenom vyšetřovatel GIBS, ale také Vrchní státní zastupitelství v Olomouci jako dozorový orgán, „neboť chybu přehlédlo také“. Ke všemu „minimálně neopatrným přístupem“ způsobilo, aby se chybné usnesení se závěry Vaculíkova vyšetřování dostalo na veřejnost. Konkrétní vinu za zveřejnění nese státní zástupce Petr Šereda, který usnesení GIBS půjčil policistovi Komárkovi.

Nedůvěra a jak jí podlehli

Na základě těchto chybných informací prezentovali policisté Šlachta a Komárek „veřejně i před vyšetřovací komisí nedůvěru ve vedení Policie“. Z provedených výslechů prý bylo patrné, že si na základě této nedůvěry vůči prezidentu Tuhému špatně vykládali Tuhého postup při organizačních změnách, které podřizovaly jejich útvar ÚOOZ centrálnímu řízení.

Nesprávné informace zpochybňující reorganizaci policie i její autory veřejnosti sdělovali či komentovali ještě vrchní státní zástupce v Olomouci Ivo Ištvan a jeho zástupce Pavel Komár. „I přes obecnost nebo neurčitost vyjadřování vedly jejich aktivity ke zvyšování věrohodnosti informací, jež se v rámci činnosti vyšetřovací komise ukázaly jako zavádějící nebo nepravdivé. Tento stav je v rozporu se zásadami trestního řízení jako je zásada zdrženlivosti, zásada neveřejnosti přípravného řízení a zásada presumpce neviny,“ soudí poslanci. Připomínají výslovně postup policisty Komárka, který prohlásil, že Tuhý způsobil „brutální únik informací“ v případu TESCO SW, anebo „medializaci“ Vaculíkova usnesení či odposlechů z případu VIDKUN. Poslanci nezmiňují, že onu medializaci měli na svědomí zvláště Lidové noviny, které vlastní šéf ANO Babiš.

„Postoje a veřejná sebeprezentace Jiřího Komárka a Roberta Šlachty, postup Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, úniky a mediální interpretace informací z trestních řízení nedůvěru v provedenou organizační změnu a s ní spojené negativní dopady prohloubily,“ konstatují poslanci.

Poslanecká komise nejmenovala „členy vlády“, kteří se nakazili nedůvěrou vytvořenou policisty, státními zástupci či medializací a „vyvolali vládní krizi“. Nebylo ani nutné prozrazovat jména, většina čtenářů novin si pamatuje, že odchodem z ministerské funkce či z koalice kvůli reorganizaci hrozili v červnu ministr spravedlnosti Robert Pelikán a jeho kolega z financí Babiš.

Zpráva se ovšem pozastavuje nad tím, jestli nespokojencům opravdu šlo o zastavení reorganizace. „Ani jeden z nich nepodal návrh na usnesení vlády, jež by regulovalo ministra vnitra ve věci organizační změny útvarů policie s celostátní působností. Toto byl jediný možný efektivní právní prostředek, jak plánované reorganizaci policejních útvarů zabránit, pokud ji někteří ministři opravdu zabránit chtěli,“ shodují se poslanci a dodávají: „Jednotliví ministři jen svými veřejnými prohlášeními zostřovali rozkol uvnitř vlády a mezi orgány veřejné moci.“ Ani před vyšetřovací komisí prý ministři nedokázali věrohodně vysvětlit, proč nezvolili postup ve shodě s ústavou.

Hledání viníků

Popisem událostí spojených s vládní krizí v červnu 2016 činnost komise skončila. Již předtím konstatovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, že s policejní reorganizací nesouvisí žádná trestná činnost. Stejná instituce prověřuje úniky informací z případů VIDKUN a TESCO SW do médií, zároveň bylo obnoveno vyšetřování, které má zjistit, jestli někdo z policistů nevaroval podnikatele Tesaříka před zátahem. Samotná komise podala dvě trestní oznámení na státního zástupce Šeredu, který měl způsobit únik informací, a na policistu Vaculíka, který prý z nedbalosti mařil vyšetřování trestného činu.