Reakce na USA. Ruské rakety Iskander do Kaliningradu

Reakce na USA. Ruské rakety Iskander do Kaliningradu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Rusko rozmístí v oblasti Kaliningradu protiraketový systém S-400 a balistické rakety Iskander jako odpověď na raketový deštník Spojených států. Agentuře RIA Novosti to v pondělí sdělil poslanec Viktor Ozerov, šéf branného výboru horní komory ruského parlamentu. V západním a jižním vojenském okruhu budou podle něj dislokovány nové jednotky. Spojené státy možné rozmístění raket u Kaliningradu označily za destabilizaci evropské bezpečnosti.

„Rusko v reakci na různý vývoj v Evropě hrozilo v posledním desetiletí rozmístěním raket Iskander v Kaliningradu opakovaně, žádný z takových vývojů ale nevyžadoval vojenskou odpověď tohoto typu,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby. „Vyzýváme Rusko, aby se zdrželo slov a činů, které jsou v rozporu s podporou bezpečnosti a stability,“ dodal.

Rusko v Kaliningradské oblasti již rozmístilo protilodní rakety Bastion, „schopné uzavřít lodím protivníka přístup do Baltu od dánských úžin“ a „zasahovat jakékoliv cíle na polském území“, uvedla dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný „zdroj obeznámený se situací“. Jednotka pobřežní obrany s bastiony je podle něj součástí Baltské flotily, která před dvěma dny avizovala přezbrojení na nové rakety. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se nedávno zmínil, že rakety Bastion jsou s to zasahovat i pozemní cíle, a to do vzdálenosti až 450 kilometrů.

O rozmístění mobilních raket krátkého doletu Iskander informovalo ruské ministerstvo obrany už v říjnu. Podle tehdejšího prohlášení ale šlo o dočasné opatření během probíhajícího vojenského cvičení. K podobnému kroku se Rusko „v rámci bojové přípravy“ uchýlilo už loni i předloni. Znepokojení nad vojenskými aktivitami Moskvy tehdy vyjádřily sousední státy NATO, zejména Polsko a Litva.

Ozerov ruské agentuře řekl, že „symetrickou“ odpovědí na americký protiraketový systém může být i rozmisťování ruských zbraní schopných zasáhnout území třetích států, kde se americké vojenské objekty nacházejí. „Rusko tuto situaci sleduje a je připraveno reagovat,“ řekl poslanec.

K vojenským aktivitám NATO v Evropě se vyslovil i ruský prezident Vladimir Putin. Západ podle něj záměrně hledá vnějšího nepřítele, aby „udržel kázeň“ v atlantickém společenství. „Když se stát stane členem NATO, je pro něj těžké protivit se tlaku tak velké země, jakou jsou Spojené státy,“ řekl Putin v rozhovoru, který vysílala ruská televize REN TV.

„Musíme v této souvislosti podniknout protiopatření a vystavit možnosti našeho raketového útoku objekty, které nás ohrožují,“ řekl prezident.

,

22. listopadu 2016