Je to Kocourkov, ozývá se na adresu zákona, který umožnil firmě ze svěřenského fondu vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) vyvinit se z trestného činu. Soud totiž na základě novely zákona o trestní odpovědnosti firem zastavil trestní stíhání firmy Agrotec, třebaže spáchala trestní čin. Právníci i opoziční politici z TOP 09 přitom předem varovali, že dříve či později tato novela povede k tomu, že se některá porušení zákona nebudou trestat.

Novela platná od prosince umožňuje firmám, které jsou vyšetřované například kvůli ovlivňování veřejných zakázek, vyváznout za určitých okolností bez trestu. A to v případě, že stíhaní manažeři či zaměstnanci této firmy ponechají vinu výlučně na sobě. Současně firma musí doložit, že zaměstnanci byli řádně proškolení a věděli, že si nemají napomáhat neférovou hrou, aby zakázky pro společnost získali.

Advokát Oldřich Choděra stál proti této podobě novely od začátku. „Český člověk je nápaditý, proto bylo jasné, že toho někdo takhle využije,“ uvedl pro Echo24 s odkazem na případ firmy Agrotec a dodal, že podobně jako u dalších zákonů, i tyto změny byly vedeny jinými důvody než těmi právními. „Jsem konzervativní člověk. Možná že to mají na Západě, ale my tu přece nemusíme mít všechno,“ řekl Choděra s tím, že trestní odpovědnost právnických osob podle něj nemusela být nutně implementovaná do české legislativy.

S tím ale nesouhlasí bývalý ministr spravedlnosti a nynější europoslanec Jiří Pospíšil (za TOP 09). „Je to součástí evropského práva a byla to jedna z podmínek našeho členství v Evropské unii. Evropská komise nás tlačila k tomu, abychom to přijali, protože kdyby ne, hrozilo by Česku řízení před Evropským soudním dvorem,“ uvedl pro Echo24.

Pospíšil však zdůraznil, že česká verze trestní odpovědnosti je podle něj v rozporu s evropským právem. „Protože jinde neumožňuje takto široké důvody pro vyviňování se. Bylo by férové, kdyby to poslanci zrušili, protože novela podle mě výrazně vyprazdňuje trestní odpovědnost. Je to v zásadě Kocourkov,“ dodal.

Podle europoslance Pospíšila se proti novele výrazně staví „i všichni právníci specializující se na trestní odpovědnost, se kterými se bavil“. „Novela je nejasná. Vůbec nestanoví, co by firmy měly splnit, aby se mohly trestní odpovědnosti zbavit. Kritizovala ji také Unie státních zástupců. Teprve uvidíme, jak to bude v praxi aplikované. Záleží na každém soudci, jak bude postupovat, co bude stačit k vyvinění se – jestli jen proškolení nebo podepsaný etický kodex,“ dodal Pospíšil.

Hustopečská firma Agrotec ze svěřenských fondů ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše spáchala trestný čin, z něhož byla obviněna v případě manipulace se zakázkami České pošty. Její stíhání soud zastavil, protože vynaložila veškeré možné úsilí, aby protiprávnímu jednání zabránila. Žalobce proti rozhodnutí podal stížnost.

„Soud tedy dospěl k závěru, že se skutek stal, je trestným činem, spáchala ho obviněná právnická osoba, ale zanikla trestnost tím, že obviněná právnická osoba prokázala, že vynaložila veškeré možné úsilí, aby protiprávnímu jednání svého vedoucího zaměstnance zabránila,“ vysvětlil dozorující státní zástupce Zdeněk Matula z pražského vrchního státního zastupitelství.

Podle Matuly společnost měla zpracovaný takzvaný compliance program s etickým kodexem, který zaměstnancům společnosti zakazuje dopouštět se jakéhokoli protiprávního jednání, a daný vedoucí zaměstnanec se jej zavázal dodržovat.

Tuto úpravu do zákona dostal před jeho schvalováním právní výbor na návrh zpravodajky Marie Benešové a Jana Chvojky (oba ČSSD). Ustanovení se stalo terčem kritiky. Novelu sněmovně vrátil Senát, který navrhl vyškrtnutí sporné pasáže. Poslanci však senátory přehlasovali a ustanovení v zákoně ponechali. Kritici argumentovali například tím, že ustanovení může zastavit některé velké kauzy a ze stíhání se budou moci vyvinit některé velké firmy.

Právní odpovědnost firem funguje v Česku od roku 2012. Stíháno bylo zhruba 700 právnických osob. Ve 200 případech soudy pravomocně rozhodly. Trest bývá většinou peněžitý, případně soudy nařizují zveřejnění rozsudku, což je také forma sankce. O zrušení právnické osoby rozhodly soudy jen několikrát.