Evropský parlament se v úterý zabýval situací médií v České republice při setkání o riziku politického zneužívání sdělovacích prostředků. O tématu debatovat vlivný Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Ve čtvrtek dopoledne se otázka rizika politického zneužívání médií v ČR dostane na jednání pléna europarlamentu.

Jednání uvedl ředitel pro média v oddělení Evropské komise pro komunikačních sítě, obsahy a technologie Giuseppe Abbamonte. Problémy s ovlivňováním médií ze strany politiků se podle něj šíří po celém kontinentě a je to problém nás všech. Kompetence EU jsou však z ústavního pohledu velmi omezené, komise může zasáhnout pouze pokud jde o evropskou legislativu. Podle Abbamonteho před sebou máme nyní dva problémy, a to vliv politiků na média, která vlastní a transparentnost vlastnické struktury médií. To však žádná evropská legislativa nepokrývá, dodal.

Setkání se zúčasnil předseda Syndikátu novinářů Adam Černý, šéfredaktor Respektu Erik Tabery, ředitele odboru médií a audiovize ministerstva kultury Artuš Rejent či šéfka bruselské pobočky organizace Reportéři bez hranic Julie Majerczaková.

Rejent z ministerstva kultury konstatoval, že právní úprava regulující fungování médií v ČR odpovídá standardu jiných evropských zemí, a že je odpovědností vydavatele, jaký obsah se v jeho médiích šíří. Tabery upozornil na to, že v ČR chybí silná nezávislá média udávající tón veřejné debatě. „Média jsou součástí politické hry a vytvářejí dojem, že jeden politik hájí dobro proti kartelu korupčníků,“ řekl šéfredaktor Respektu.

Majerczaková připomněla nedávné setkání prezidenta Miloše Zemana s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem a jeho špatné žerty na adresu novinářů. „Zeman útočí na instituci novinářství jako takovou,“ konstatovala. Uvedla také, že ČR je na  23. místě v míře svobody tisku. Nejproblematičtějším příkladem střetu zájmů je podle ní Andrej Babiš. „Tváří v tvář oligarchům se můžeme domnívat, že sdělovací prostředky nejsou firmy jako každé jiné,“ dodala.

Jaromír Štětina řekl, že název úterního evropského sezení je zastaralý, neboť se nejedná o riziko zneužívání médií, ale o fakt. V této souvislosti připomněl také, že Lidové noviny byly v minulosti významným nositelem myšlenky obrany demokracie a lidských práv.

Téma se na program dostalo v první polovině měsíce, tedy nedlouho poté, co v ČR na veřejnost pronikly nahrávky údajně dokazující, že tehdejší vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš ovlivňoval obsah médií, která v minulosti vlastnil a která posléze předal do svěřeneckého fondu. Babiš zařazení bodu na program jednání europarlamentu pokládá za součást kampaně proti své osobě.

Čeští zástupci v EP byli proti projednávání věci, někteří z nich ji vnímají především jako důsledek politického soupeření mezi velkými evropskými frakcemi. Babišovo ANO je v europarlamentu součástí liberální frakce ALDE, která nedávno ostře kritizovala evropské lidovce, k nimž stále patří strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je členem LIBE, již před jednáním řekl, že projednávání věci vnímá jako ostudu pro Českou republiku. Česká žurnalistika a stav médií v zemi totiž podle něj nepatří k nejhorším v EU. Na zasedání připomněl například situaci v Itálii, kde někdejší premiér Silvio Berlusconi ovládl řadu médií.

Šéf české novinářské organizace Černý hodlal europoslance seznámit s riziky, která v Česku představuje kumulace mediální a politické moci i stávající zákony. Situace v zemi ale podle něj zdaleka není taková, jako například v Polsku či Maďarsku.

Čtvrteční jednání pléna europarlamentu má být uvedeno vystoupením zástupce Evropské komise. Podle dobře informovaných zdrojů zatím není určeno, kdo přesně to bude. Rozhodovat se pravděpodobně bude mezi prvním místopředsedou komise Fransem Timmermansem a eurokomisařem pro digitální trh Andrusem Ansipou, do jehož agendy patří také otázka „svobody a plurality médií“.