Češi o Turecku: Opouští sekularismus a demokracii, zavřelo dveře do EU
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Čeští politici včetně prezidenta Miloše Zemana míní, že se Turecko pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem odklání od sekulárního státu a od demokracie. Reagovali tak na nedělní referendum o posílení pravomocí hlavy tureckého státu. Někteří politici soudí, že Evropská unie by měla ukončit přístupové rozhovory s Tureckem.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček v neděli odkázal na čtvrteční vyjádření českého prezidenta pro TV Barrandov. Zeman podporu referenda pro ústavní změny posilující Erdoganovy pravomoci očekával a není z této změny nadšen. „Domnívám se, že prezident Erdogan výrazně odstupuje od tradice (zakladatele sekulárního tureckého státu Kemala) Atatürka,“ řekl Zeman ve čtvrtek.
Turecko by proto nemělo vstoupit do Evropské unie, ale jak se zdá, stejně tam nebude přijato, podotkl Zeman. Neobává se, že by změny v Turecku mohly mít vliv na jeho členství v Severoatlantické alianci. „NATO je vojenská organizace a vojenská organizace se neřídí politickými, respektive hodnotovými pravidly,“ soudí prezident.
Fiala: Cesta do EU je vyloučena
Předseda opoziční ODS Petr Fiala poukázal, vzhledem k těsnému výsledku hlasování, na rozdělení země v otázce posílení prezidentských pravomocí. „Pokud by se výsledek potvrdil, je třeba to vzít na vědomí a hledat nový model vztahu s Tureckem. Jeho cesta směrem k EU je tím prakticky vyloučena,“ řekl ČTK Fiala.
Podle europoslance vládního hnutí ANO Pavla Teličky je podstatné už to, že se takové všelidové hlasování vůbec konalo. „Jeho vypsání a nyní i výsledek odklání Turecko od demokracie a užší vazby na Evropskou unii. A to i přesto, že se Erdogan nyní asi částečně umírní,“ uvedl Telička.
Ženíšek: Turecko se stává autokracií i de iure
Výsledek referenda podle místopředsedy opoziční TOP 09 Marka Ženíška znamená ‚ne‘ Evropě a liberální demokracii. „Turecko se tak stane autokracií i de iure, de facto již autokracií bylo. EU by měla ukončit přístupové rozhovory s Tureckem,“ napsal ČTK Ženíšek. Prezident Erdogan se podle něho bude chovat jako každý jiný diktátor. „Bude dělat to, co je pro něj výhodné, a EU k němu musí takto přistupovat,“ dodal.
Ministerstvo zahraničí se s ohledem na absenci konečných výsledků zatím k referendu nevyjádřilo.
Respektujte výsledek, vyzval Erdogan zahraničí
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil v neděli referendum za historické. V projevu ze své oficiální rezidence v Istanbulu vyzval všechny, včetně zahraničí, aby výsledek respektovali. Erdogan rovněž uvedl, že začne jednat s premiérem a lídry dalších stran o obnovení trestu smrti. I o něm by se podle Erdogana hlasovalo v referendu.
„Turecko udělalo historické rozhodnutí, pokud jde o systém jeho vlády,“ prohlásil Erdogan k výsledkům hlasování, které změní parlamentní systém v Turecku na prezidentský. „Chceme, aby organizace a zahraniční země rozhodnutí našeho národa respektovaly,“ uvedl též Erdogan. Dodal, že Turci stojí u nejdůležitější reformy ve své historii.
Erdogan poděkoval všem voličům, i těm, kteří řekli „ne“. Výsledek je ale podle něj jasný, pro hlasovalo skoro 25 milionů Turků. Bylo jich asi o 1,3 milionu více než těch, kteří ústavní změny odmítli. Za velký úspěch prezident označil hlasování Turků v zahraničí, kde změny podpořilo asi 59 procent hlasujících. Doma pro změny ústavy hlasovalo 51,2 procenta účastníků referenda.
O posílení pravomocí prezidenta a změnu parlamentního systému na prezidentský usiloval Erdogan dlouhodobě. Turecku vládne tento autoritářský politik de facto už od roku 2003, nejprve byl jedenáct let premiérem a od roku 2014 je prezidentem. Díky změnám ústavy v případě vítězství ve volbách může vládnout až do roku 2029.
Posílení prezidentských pravomocí může mít zásadní vliv nejen na domácí dění, ale i na vztahy Ankary se Západem, zejména s Evropskou unií. Obavy ze zhoršení vztahů dnes Erdogan podpořil, když zopakoval loňské výhrůžky o obnovení trestu smrti. Ten byl v Turecku zrušen v roce 2004 právě v rámci snahy Ankary o vstup do Evropské unie.