Finský box, litevské mládí a česká staroba

Finský box, litevské mládí a česká staroba

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Boxovat nikoli s vervou, nýbrž láskou

V kinech je konečně k vidění „malý zázrak“ anebo „kouzelný obraz doby“ (jak nad ním tají dech recenze) jménem Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho. To je ceněný finský snímek, debut scenáristy a režiséra Juha Kuosmanena, „true story“, jež vypráví o životě slavného boxerského jména z titulku. Zachycuje počátek šedesátých let minulého století, kdy se mistr Evropy Mäki připravoval na rozhodující zápas své kariéry: utkání s Američanem Daveym Moorem o post mistra světa. Mač tehdy sledovalo čtyřiadvacet tisíc fanoušků, byla to veliká sláva, leč jeho hlavní hrdina myslel na cosi jiného: na svou dívku Raiji, s níž si téhož dne koupil snubní prstýnky. Kvůli nim a kvůli ní byl tolik šťasten. A v tom je to tajemství – jak je možné, že při vrcholném pracovním výkonu, jenž by měl zabírat celou mysl, má člověk vůli a ochotu dojímat se něčím jiným? Milý film, moc.

Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho
Finsko/Švédsko/Německo, 2016, 92 minut
Režie: Juho Kuosmanen
Scénář: Mikko Myllylahti, Juho Kuosmanen
Kamera: Jani-Petteri Passi
Hudba: Laura Airola, Joonas Haavisto, Miika Snåre
Hrají: Eero Milonoff, Oona Airola, Deogracias Masomi, Jarkko Lahti, Joonas Saartamo, Joanna Haartti a další.
V kinech od 16. března.

Záběr z filmu Nejšťastnější den v životě Olliho Mäkiho - B-Plan Distribution

Dávky ze života králů a markrabat

Loňské sedmisté výročí narození Karla IV. má stále „dojezdy i dopady“. K prvním patří putovní výstava Magičtí Lucemburkové, která ze severní Moravy došla do Prahy (načež ji čeká Olomouc, Plzeň a Bratislava). K druhým zvýšený zájem o působnost celého lucemburského rodu v českých a moravských zemích. Výstava je takzvaně interaktivní, což tentokrát znamená, že je možno vyzkoušet, jak se zacházelo s dobovými stroji, anebo lze „virtuálně“ listovat tehdejší literaturou a kochat se vzácnými knihami z význačné knihovny Václava IV. K výstavě patří ovšem ještě zdánlivě vzdálenější kousky: jednak bronzové sochy Igora Kitzbergera, jednak repliky korunovačních klenotů od zlatníka a šperkaře Jiřího Urbana. Historicky prvního umělce, jemuž byla dána možnost zhotovit repliky dvou vrcholných středověkých prací – koruny císařů říše římské a koruny svatováclavské.

Výstava Magičtí Lucemburkové je k vidění v prostorách Křížové chodby Karolina ve dnech 23. března až 29. dubna.

Detail z výstavy Magičtí Lucemburkové - Archiv zámku Loučeň

Kam patří štěstí a proč, sakra

Hle, milá šance, jak nahlédnout do uvažování dvakrát odjinud: zaprvé z míst, která obvykle přehlížíme, zadruhé z času, který je mladý. Totiž studenti JAMU inscenují hru Několik rozhovorů o (Kristu). Napsala ji litevská autorka Teklė Kavtaradzė, narozená roku 1990. Snad proto to téma, jsou to „vzpomínky postav na jejich moudré prarodiče i osobní konfrontace se světem, na který již zkušenosti rodičovské generace nestačí“. Konkrétně to dokládá zvolený reklamní citát: „Jak říkával můj děda: Do prdele se štěstím. Žít se ale musí.“ Anotace dále praví: „Je třeba se v tomhle globalizovaném rybníčku naučit plavat jinak, po svém! Není nic, co by nám mohlo posloužit jako opora. Kde ji vzít? Místo země beton. Místo vody Coca-Cola. Místo větru klimatizace. Místo ohně chlast. A místo boha pusto.“ Tak schválně, co zvíme z celku o mladých Litvanech a ovšem Češích.

Teklė Kavtaradzė: Několik rozhovorů o (Kristu)
Překlad: Tereza Kabeláčová, Markéta Škodová
Režie: Sára Čermáková
Dramaturgie: Patrik Boušek
Scéna a kostýmy: Magdaléna Paračková
Hudba: Tomáš Žilinský
Hrají: Barbora Goldmannová, Dagmar Kopečková, Taťána Janevová, Markéta Hausnerová, Jan Mansfeld, Marek Šenkyřík a další.
Premiéra ve Studiu Marta 26. března, nejbližší reprízy 27. března a 4., 11. a 12. dubna.

Litevská dramatička Teklė Kavtaradzė - Archiv deníku Lrytas

Tedy soupis soupisu soupisů soupisů

Řekne-li se největší český kritik, patrně leckomu naskočí jméno Františka Xavera Šaldy. Ustálilo se říkat, že on je zakladatel a majestát moderní české kritiky (jistě taky proto, kolik toho svedl napsat). Zároveň patří k těm obrům zdejšího písemnictví, kteří na kompletaci svých, pořádně udělaných spisů čekali dlouho. Edice Soubor díla FXŠ je délkou vzniku rarita, neboť začala vycházet roku 1948 a završena de facto byla letos vydáním Bibliografie díla F. X. Šaldy. To dle editorů je „relativně úplný, anotovaný soupis“ autorových prací. Opírá se o předešlé soupisy, ale pro toto uveřejnění byly všechny dosavadní „sceleny, strukturně sjednoceny, revidovány a doplněny o dohledané položky“. Navíc „každý text je v anotaci žánrově a obsahově charakterizován, zejména v případě polemických statí jsou popisovány i texty jiných autorů, na něž Šalda reagoval“.

Emanuel Macek, Luboš Merhaut (ed.), Jiří Pistorius, Michael Špirit (ed.), Jan Wiendl (ed.): Bibliografie díla F. X. Šaldy
Vydal Institut pro studium literatury roku 2017. 688 s. 520 Kč.

24. března 2017