‚Aby z toho nebyla jatka.‘ Zemanova výzva vyvolává rozpaky
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zvýšení počtu legálních držitelů zbraní, podporované i prezidentem Milošem Zemanem, může podle místopředsedy Výboru pro bezpečnost Bronislava Schwarze (ANO) vést k tomu, že po sobě lidé začnou střílet na ulici. „Mám strach, aby z toho nebyla na ulici jatka,“ bojí se Schwarz. Prezidentova slova naopak za velmi správná považuje předseda Výboru pro bezpečnost Roman Váňa (ČSSD).
Ačkoli Bronislav Schwarz výrokům prezidenta v souvislosti se zvýšením bezpečnosti rozumí, ze své vlastní praxe v armádě i v policii ve zvýšení počtu legálních držitelů zbraní vidí problém. „Mám z toho strach. Není to jen o teroristech, ale o tom, že lidé jsou málo psychicky a fyzicky cvičení,“ říká poslanec hnutí ANO. Obavu má i z běžných konfliktů. „Pohádáte se se sousedem, s pošťačkou a použijete zbraň?,“ říká Schwarz pro ECHO24.cz na dotaz, jak může ovlivnit vyšší počet legálních držitelů zbraní bezpečnost v ČR.
Vyjádřením Miloše Zemana je naopak správné, ale trochu zjednodušené podle předsedy Výboru pro bezpečnost Romana Váni „V zásadě se s ním dá souhlasit,“ řekl pro ECHO24.cz. Prezident Zeman podle Váni nevyzývá k tomu, aby všichni na ulicích nosili zbraně, ale spíše k tomu, aby bylo více kvalifikovaných ozbrojených lidí, kteří zvyšují bezpečnost. V České republice je podle Váni ve skutečnosti velmi málo lidí, kteří u sebe zbraň skutečně nosí, a to by se mělo změnit.
Jako příklad země, kde podle Váni rozšířené držení zbraní funguje, je Izrael. Podle Schwarze je ale situace v České republice naprosto odlišná. Občané Izraele jsou podle něj na denní nošení zbraně vycvičení. „Oni brání svou zemi od roku 1949. My k tomu máme strašně daleko,“ prohlásil pro ECHO24.cz bývalý policista. Zároveň si podle jeho slov zbraň může opatřit každý, kdo splní dané požadavky.
Ty jsou nastavené platným zákonem z roku 2002 o střelných zbraních a střelivu, podle něhož člověk pro získání zbrojního průkazu musí splnit teoretickou i praktickou zkoušku, je zdravotně způsobilý, bezúhonný a spolehlivý.
Střelte útočníka do nohy, radí Roman Váňa
Jak by měl člověk legálně držící zbraň ve chvíli ohrožení zasáhnout, objasnil předseda Výboru pro bezpečnost Roman Váňa. Obecně podle něj platí, že člověk by se v situaci ohrožení měl nejdříve snažit utéct, poté schovat a až následně bránit. „Držitel zbraně musí zvážit, kdy a jak zbraň použít. Někdy stačí zbraň jen ukázat, nebo říci, pozor střelím. Také je možné útočníka jen postřelit do nohy,“ řekl pro ECHO24.cz Roman Váňa.
Člověk se zbraní může podle Váni pomoci například i tehdy, pokud se do útočníka netrefí. V této souvislosti připomněl situaci z USA, kde i díky nepřesné střelbě došlo podle jeho slov ke zdržení útočníka a zachránění několika lidí. Pokud se však člověk při střelbě trefí vedle a zraní nevinnou osobu, má podle Romana Váni smůlu a bude to posuzovat soud. Zároveň však podporovatel vyššího počtu legálních držitelů zbraní pro ECHO24.cz řekl, že takových útoků se v České Republice moc neděje a že to není tak horké. „Pro chůzi nočním parkem stačí jen klíče v ruce,“ dodává předseda Výboru pro bezpečnost.
Právě na rizika spojená s aktivním jednáním držitelů zbraní upozorňuje Bronislav Schwarz. Sám podle svých slov zná z praxe mnoho problémů, které způsobila třeba odražená kulka. Naopak by podpořil návrh zákona, které rozšíří zbraně pro policisty v civilu. „Policisté nemají zbrojní průkazy, ale jen služební zbraň. Bylo by dobré, kdyby mohli nosit zbraň i domu a mohli ji použít. Jsou na užívání zbraně vycvičení,“ dodává Schwarz. Výroky spojené s nutností většího vyzbrojení občanů podle jeho slov poškozují práci policie a bezpečnostních složek.
Podle českých zákonů je možné zbraň použít pouze v případě krajní nouze či nutné obrany (Útok musí být reálný, protiprávní a musí přímo hrozit nebo trvat). Odborníci se však shodují na tom, že každý případ je specifický a musí být posuzován jednotlivě u soudu.