Německá kancléřka přiznala chybu

Merkelová: Uprchlický problém jsme dlouho ignorovali

Německá kancléřka přiznala chybu
Merkelová: Uprchlický problém jsme dlouho ignorovali

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Německá kancléřka Angela Merkelová připustila, že Německo a další země Evropské unie udělaly jisté chyby při řešení uprchlické krize. Mimo jiné příliš dlouho zavíraly oči před vznikající krizí u vnějších hranic unie, uvedla Merkelová v rozhovoru pro německý list Süddeutsche Zeitung.

Rozhovor s nezvykle sebekritickou analýzou vychází přesně po roce od chvíle, kdy Merkelová na otázku kolem rostoucího přílivu běženců do Evropy odpověděla nyní již pověstným sloganem „Wir schaffen das“ (to zvládneme). Stala se proto terčem ostré kritiky, že otevřela hranice tisícům uprchlíků. Německo přijalo většinu z více než milionu migrantů, kteří za poslední rok do EU z Blízkého východu a dalších asijských a afrických zemí přišli.

Angela Merkelová - Foto: Shutterstock

V interview Merkelová prohlásila, že Německo v minulosti nechalo Španělsko a jiné hraniční státy Evropské unie, aby si s přicházejícími uprchlíky poradily samy. „V Německu jsme tento problém příliš dlouho ignorovali a potlačovali jsme nutnost najít panevropské řešení,“ konstatovala kancléřka. „Tehdy jsme rovněž odmítali proporční rozdělení migrantů,“ dodala.

Merkelová připomněla, že Německo nepodporovalo iniciativy, jako je evropská pohraniční agentura Frontex, které by zasahovaly do suverenity členských států EU. „Tvrdili jsme, že si s problémem poradíme na našich letištích. To ale nefunguje,“ prohlásila německá politička.

Podle Merkelové budou Německo a celá Evropská unie potřebovat při řešení uprchlické krize trpělivost a odolnost. EU bude muset zlepšit spolupráci s africkými zeměmi, Tureckem a dalšími problematickými regiony a bude muset zásadně zvýšit rozvojovou pomoc pro tyto státy, uvedla Merkelová.

Kancléřka rovněž vyzvala německé politiky, aby se vyjadřovali k uprchlické krizi s umírněností, a varovala před označováním všech migrantů za teroristy. Vzhledem k teroristickým útokům z poslední doby je podle Merkelové „zcela pochopitelné, že vznikají obavy“. „Ukazuje se, že mezi běženci jsou rovněž tací, kteří nepřicházejí s čistými úmysly. Z tohoto důvodu je migrace ještě větší výzva. Je ale nesprávné tvrdit, že terorismus se objevil až s uprchlíky. Byl tady v různých formách s různými potenciálními útočníky již dřív,“ zdůraznila Merkelová.

Wir schaffen das!

Přesně před rokem zazněla z úst německé kancléřky Angely Merkelové poprvé věta „Zvládneme to!“ („Wir schaffen das!“), kterou nejmocnější žena Evropy reagovala na nebývalý příliv migrantů do Německa. I po roce zůstává migrační krize ústředním tématem německé domácí i zahraniční politiky. To napsal ve svém komentáři k výročí deník Die Welt. Přitom upozorňuje, že nespokojenost řady obyvatel největší evropské ekonomiky s řešením této krize se odráží i na oblíbenosti samotné předsedkyně spolkové vlády.

V politické bouři minulého roku působila Angela Merkelová vždy jako „pevná skála“, o kterou se každá vlna rozbije, píše Die Welt. „Právě proto ji Němci měli rádi. Byla to kontrola a vyváženost,“ dodává. Ani po roce kancléřka svůj postoj nezměnila, avšak právě to podle komentáře mnoha Němcům vadí. Jejich země i sami občané se totiž změnili. Ze sepjatých rukou, typické pózy Merkelové, se místo symbolu koncentrace a hloubavosti stal symbol odtržení od reality a tvrdohlavosti.

Po dnes již slavné větě „Zvládneme to!“ následovalo 4. září rozhodnutí umožnit uprchlíkům, kteří uvízli v Maďarsku, cestu přes Rakousko do Německa. Okamžik, v němž Merkelová jako nikdy dřív ukázala svou autoritu a moc předsedkyně vlády, dnes mnozí vykládají zcela opačně: jako důkaz absolutní ztráty kontroly, píše Die Welt.

Důsledky jejího rozhodnutí jsou značné, pokračuje v komentáři deník. Zatímco v srpnu 2015 dosahovala pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD), v níž právě zuřil vnitrostranický boj, v průzkumech veřejného mínění na čtyři procenta podpory, nyní se blíží 13 procentům. V posledních volbách se populisté dostali do všech zemských sněmů. V nedělních volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku by mohli skončit dokonce před kancléřčinými křesťanskými demokraty.

,