Prezidentské volby v Bulharsku nejspíše vyhrál proruský kandidát Rumen Radev, který podle povolebních odhadů dvou agentur získal v nedělním druhém kole 58,1 respektive 58,5 procenta hlasů.

Voliči měli na výběr mezi někdejším velitelem bulharského letectva Radevem, který kandidoval jako nezávislý s podporou opozičních socialistů, a předsedkyní parlamentu, vládní kandidátkou Ceckou Cačevovou. Oba uchazeči postoupili z prvého kola, které se konalo před týdnem.

Prohra původně favorizované Cačevová by mohla vést k demisi či pádu menšinové vlády konzervativního premiéra Bojka Borisova.

Pravomoci prezidenta jsou podle bulharské ústavy značně omezené a hlava státu plní především reprezentativní funkci. Prezident nicméně může ovlivňovat postoj veřejnosti a vetovat zákony.

Kdo je Rumen Radev?

Bývalý velitel bulharského letectva a zkušený pilot Radev kandidoval jako nezávislý s podporou Bulharské socialistické strany (BSP). Narodil se 18. června 1963 v Dimitrovgradu. Po absolvování matematického gymnázia vystudoval v roce 1987 Vojenskou školu letectva a poté absolvoval velitelský kurz v USA a sofijskou Vojenskou akademii Rakovského. Je doktorem vojenských věd a v roce 2003 získal magisterský titul ve Spojených státech.

Radev je některými médii označován za proruského politika, což několikrát odmítl s tím, že jako prezident chce jít „bulharskou cestou“. Řekl, že ke členství Bulharska v NATO a EU neexistuje alternativa a poukazoval i na to, že velel letectvu členského státu NATO a že studoval ve Spojených státech. „Neměli bychom se dívat na Rusko jako nepřítele,“ dodává ale tento politik, který je například kritikem protiruských sankcí Západu. Vymezuje se také proti migrantům.

Velitelem bulharských vzdušných sil byl od roku 2014, z funkce odstoupil letos v srpnu. Předtím velel několika plukům a jednotkám, a pět let byl zástupcem velitele vzdušných sil. Na různých strojích má nalétáno 1400 hodin. Nyní má hodnost generálmajora.

Z pozice šéfa letectva odešel letos v srpnu kvůli sporu s ministrem obrany Nikolajem Nenčevem, který se týkal plánu na společnou obranu bulharského vzdušného prostoru s aliančními partnery. Radev se nestavěl k myšlence jako takové, ale žádal přesné vymezení kompetencí pro zahraniční letce i vyjasnění finančního řešení této problematiky. Již dříve hrozil rezignací kvůli nedostatečnému počtu letounů v armádě i kvůli nedostatečné přípravě nováčků. Od svého záměru ustoupil po slibu premiéra Borisova na zlepšení situace. Na rozdíl od vládního záměru nakoupit použité stíhačky také prosazoval nákup nových strojů.