Hlasování o novele zákona o střetu zájmů, která je nazývána lex Babiš, se přesune z pátku na středu. Aby zákon prošel, bude totiž potřeba každý hlas a z pátečního jednání se řada poslanců omluvila. Chybět v pátek bude i sám premiér. Proto se poslanecké kluby dohodly, že bod jednání se přesune na středu. Proti byli poslanci z ANO.

„Většina poslanců považovala vzhledem k průběhu schůze a avizovaným omluvám středeční termín za vhodnější,“ uvedl serveru Echo24.cz předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák. ČSSD přitom už dříve avizovala, že budou chtít zákon, prohlasovat. Velkou podporu u nich má především zákaz vlastnictví médií.

Pro poslance stěžejní zákon ale nemá cestu přes sněmovnu ve třetím čtení jistou. Šance na prosazení zákona jsou ale velké. Podpoří ho opoziční TOP 09, jejíž poslanec Martin Plíšek předložil k zákonu dva zásadní pozměňovací zákony, KDU-ČSL i sociální demokracie. Ve výsledku by teď mohli mít zastánci zákona téměř 90 hlasů.

ČSSD ovšem není jednotná a už nyní je jasné, že někteří poslanci budou hlasovat proti. Podporu například odmítla Marie Benešová (ČSSD). Pro novelu také nejspíš nezvednou ruku poslanci ODS, ti nechtějí podpořit omezení vlastnického práva. Váhají také komunisti a podporu jasně odmítlo hnutí Úsvit.

Aby zákon prošel je potřeba nadpoloviční většina všech přítomných poslanců. Vše tedy bude záležet na tom, kdo všechno ve středu do sněmovny dorazí. Přesunutí zákona se proto zdá být strategičtější, v pátek by navíc chyběl sám premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). „U tohoto důležitého bodu by měl být přítomen i pan premiér, který má v původně navržený termín summit EU v Bratislavě,“ uvedl serveru Echo24.cz Plíšek.

Privatizace politiky, říká ANO

Přesun bodu se podle Plíška nelíbil poslancům ANO. „Jen jsem nepochopil, proč přesun vládního návrhu zákona o dva dny nepodpořili poslanci ANO,“ dodal Plíšek. Výsledná podoba zákona totiž jasně cílí na jejich šéfa ministra financí Andreje Babiše (ANO). Jeho hnutí proto zákon považuje „za omezování úspěšných lidí a privatizaci politiky“.

Podle Sklenáka ale přesun na středu nebude hrát ve výsledku žádnou roli. „Poměr hlasů pro a proti zákonu toto rozhodnutí nezměnilo,“ řekl Sklenák.

Plíšek navrhuje dvě zásadní změny. Ta první se týká zákazu poskytnout dotaci nebo investiční pobídku firmě, v níž vlastní veřejný funkcionář alespoň 25 procent. Ve druhé jde o to, že veřejný funkcionář nesmí být ovládající osobou ani vlastnit média.

Ovládající osobou je podle Plíška, jenž se odkázal na judikaturu soudů, člověk, který vlastní alespoň 40 procent akcií společnosti a zároveň v ní rozhoduje o klíčových otázkách. Pokud by člen vlády takovou osobou byl, musel by svůj vztah k firmě ukončit. Stejné by to bylo také s médii. Koncepčně podobné návrhy předložil také poslanec Jan Chvojka (ČSSD), které avizovaly podpořit ČSSD i KDU-ČSL.