‚Česko nemá koncept prevence extremismu, spoléhá pouze na represi‘
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Česká republika nemá jasný a fungující koncept prevence extremismu. Spoléhá pouze na represi, kterou ale veřejnosti neumí dostatečně zdůvodnit. Vyplývá to z výsledků Auditu národní bezpečnosti, které ve čtvrtek zveřejnil úřad vlády. V Česku není podle dokumentu jasné, kdo má prevenci iniciovat, komu má být určena ani jaké má být její poselství. Vypracování auditu zadal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v návaznosti na loňské teroristické útoky v Evropě.
„ČR disponuje velkým množstvím odborníků na extremismus, ale naproti tomu nemá takřka žádné odborníky na prevenci extremismu a souvisejících jevů,“ uvádí zpráva, podle které se potírání extremismu na úrovni státní správy drží jen na úrovni represe. Ta je sice účinná, musí být ale aplikována včas. „Leckdy stačí, když policie jasně deklaruje, že nebude určitý typ nezákonného jednání tolerovat,“ píše se v dokumentu.
Dalším problémem současných preventivních opatření je i to, že nejsou přesně zacíleny a jsou orientovány na celou společnost. Podle zprávy je to proto, že se na jejich tvorbě podílejí úředníci nebo aktivisté bez příslušného vzdělání a zkušeností. Většina projektů je navíc nasměrována proti pravicovému extremismu a kampaně proti levici podle auditu „prakticky neexistují“.
Rozdělení jsou pravičáci i levičáci
Pravicová extremistická scéna prochází podle auditu dynamickým vývojem a nemá ucelený politický názor. Nemá jednotnou ideologii, shodne se ale na nenávisti k menšinám. „V současné době bylo zcela upozaděno nepřátelství k Romům a bylo nahrazeno nepřátelstvím k muslimům a imigrantům,“ uvádí zpráva. Stát podle ní nedokázal pružně reagovat na obavy občanů spojené s imigranty.
Levicovou extremistickou scénu tvoří podle auditu především anarchisté, kteří však nejsou v prosazování svých cílů jednotní. Hnutí je tvořeno řadou individuálních skupin, které nejsou ochotny ke kompromisům. Na veřejnosti se proto prezentují v nekonfliktních oblastech, například při ochraně životního prostředí nebo pomoci bezdomovcům a uprchlíkům.
Radikální část anarchistů považuje podle výsledků za legitimní používání násilí. V Česku je prý běžné, že útočí na své názorové odpůrce, popřípadě ničí cizí majetek. Stejně jako pravicoví se i levicoví extremisté inspirují zahraničními organizacemi, se kterými mají těsné vazby.
Jedním z řešení je podle výsledků auditu poskytovat veřejnosti informace o extremistické scéně, obětech extremistů a dalších jevech. Opatření proti extremistům by měla správa veřejnosti vysvětlovat a zdůvodňovat. Podle auditu je také nutné školit nové odborníky na extremismus a nabízet alternativní řešení k problémům, na něž extremisté upozorňují.