Tající led může odkrýt nejtajnější americkou základnu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Tání ledovců v Grónsku může způsobit, že světlo světa spatří tajná vojenská základna, která byla za studené války ukryta pod věčným ledem a která měla americkým raketám umožnit zasáhnout sovětské území. Tající led a sníh stékají v potůčcích po pozůstatcích této arktické Atlantidy skryté pod věčně zmrzlou půdou a mohou spláchnout do oceánu polychlorbifenyly (PCB) a radioaktivní odpad, napsala agentura AFP.
„Nikdo nepomyslil na to, že by se základna dostala na povrch, ale svět se změnil,“ uvádí expert na ledovce William Colgan.
Podle studie zveřejněné v časopise Geophysical Research Letters by podle toho, jak se dnes věci mají, měla být základna pozvolna odkrývána od roku 2090, ačkoli její tvůrci doufali, že bude odpočívat pod kryosférou na věčné časy.
V roce 1959 vyhloubil tým techniků americké armády Camp Century asi 200 kilometrů východě od americké letecké základny v Thule. Oficiálně šlo o to, aby byly v Arktidě vybudovány výzkumné laboratoře. Byly proraženy tunely, kde se skrývaly výzkumné laboratoře, nemocnice, kino i kostel. To vše napájel malý jaderný reaktor.
O tři roky později americká armáda svěřila svému generálnímu štábu projekt Iceworm, podle něhož měly být ve stejném místě zřízeny galerie a v nich uskladněno 600 balistických střel.
Začalo se s pracemi, ale inženýři zjistili, že led je živý, že se pohybuje a že hrozí zhroucení tunelů. Od projektu se v roce 1967 ustoupilo. Jaderný reaktor byl vyzdvižen, ale odpad tu zůstal.
Dnes sílí hlasy volající po vyčištění základny. Avšak náklady na vyhloubení věčně zmrzlé půdy a vyzdvižení odpadu spočívajícího ve více než 30 metrech hloubky by byly nesmírné.
Podle Williama Colgana se nedá dělat nic jiného než čekat, až ledy roztají. Grónský ministr zahraničí Vittus Qujaukitsoq prohlásil, že je znepokojen a odhodlán označit viníka.
V roce 1951 Spojené státy a Dánsko, jemuž tehdy Grónsko patřilo, podepsaly smlouvu o obraně Grónska, kde ale o těchto raketách nebyla ani zmínka. Američané zjevně svého spojence záměrně drželi v nevědomosti.
Dánský ministr zahraničí Kristian Jensen dal na vědomí, že jeho vláda bude řešit tuto otázku v těsném dialogu s Grónskem.
Po zveřejnění Colganovy studie Pentagon ujistil, že „uznává realitu změn klimatu a rizika, která z toho plynou“. Spojené státy budou pokračovat ve spolupráci s dánskou vládou a grónskými úřady na řešení otázek společné bezpečnosti, uvedlo americké ministerstvo zahraničí.
Vědci, kteří studii připravovali, soudí, že případ Camp Century je zcela novým motivem politického napětí vyplývajícího z klimatických změn a mohl by být precedentem.
Poslankyně za grónskou opozici Sara Olsvigová vyjádřila politování nad tím, že obranná americko-dánská smlouva byla v otázce četných vojenských infrastruktur mlhavá. „Grónsko nemůže nic dělat pokud jde o dánsko-americké vztahy ani pokud jde o stanovení odpovědnosti a asanaci Camp Century,“ prohlásila.
Kristian Hvidtfelt Nielsen z Aarhuské univerzity soudí, že o zodpovědnost by se měly podělit Washington s Kodaň. „Z morálního hlediska myslím, že povinnost zlikvidovat odpad mají jak Dánsko, tak Spojené státy. Američané základnu postavili a Dánové jim k tomu dali povolení,“ říká.