Bití a mučení elektřinou musel vydržet Vadim, kterého zajali Ukrajinci v neoznačených uniformách. Vyslýchali ho několik týdnů a chtěli z něj dostat přiznání, že podporuje proruské separatisty. Krátce po propuštění padl do zajetí znovu, ale tentokrát od rebelů na východě Ukrajiny. Ti ho mučili další dva měsíce, protože byli přesvědčeni, že ho naverbovala ukrajinská tajná služba SBU. Na jeho případ upozornila zpráva mezinárodních lidskoprávních organizací Amnesty International (AI) a Human Rights Watch (HRW) upozornila na několik podobných případů.

Devětatřicetiletý Vadim cestoval loni v dubnu v mikrobusu ze Slavjansku, kontrolovaného Ukrajinci, do povstaleckého Doněcku. Na prvním kontrolním stanovišti jej kvůli podezření ze styků se separatisty zadrželi Ukrajinci v maskovacích uniformách bez identifikačních znaků. Vytáhli ho z mikrobusu, svázali mu ruce za zády, přes hlavu přetáhli pytel, donutili kleknout a za vykřikování nadávek a urážek ho začali vyslýchat.

Pak jej převezli na vojenskou základnu, kde ho tři dny věznili a mučili, než jej převezli do jiné věznice, kde strávil šest týdnů bez kontaktu se světem. Mučili jej elektřinou a bili. Následně byl propuštěn. V Doněcku ale Vadima kvůli podezření, že jej zverbovala SBU, zatkli rebelové. Ti jej věznili a mlátili další dva měsíce.

Mučení, únosů a nezákonného věznění civilistů, které podezírají ze spolupráce s druhou stranou se dopouštějí v oblasti Donbasu jak proruští separatisté, tak síly prozápadní ukrajinské vlády. Tyto praktiky kritizovaly ve své zprávě mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International. a Human Rights Watch.

Zajatce berou jako „materiál do rezervy“

Obě znepřátelené strany shodně odmítly poskytnout podrobnosti o osudu svých vězňů. „Ve většině případů byli zadržení podrobeni mučení a jinému špatnému zacházení. Mnohým se při zranění nedostalo lékařské péče,“ konstatovaly organizace. Také se stává, že obě strany zadržují civilisty „do rezervy“ a „jako materiál“, který poslouží v případě výměny zajatců. Fakticky jde o válečný zločin braní rukojmích.

Společná zpráva obou organizací se opírá o čtyři desítky rozhovorů s oběťmi, jejich příbuznými, advokáty a svědky. Celkem jde o 18 zdokumentovaných případů, přičemž polovinu z nich má na svědomí ukrajinská tajná služba SBU, polovinu separatisté z neuznávaných „lidových republik“ v Doněcku a Luhansku. V některých případech ukrajinské a povstalecké úřady odmítly vyrozumět příbuzné o zatčení a o místě uvěznění, takže dotyčný člověk „zmizel“.

Tajná vězení? Žádná nemáme, tvrdí ukrajinská tajná služba

Západ by podle AI a HRW měl přimět ukrajinskou vládu, aby uzavřela tajná vězení SBU v Charkově, Kramatorsku, Izjumu a Mariupolu. Jejich existenci ale SBU popírá.

OSN tento měsíc kritizovala dosavadní beztrestnost pachatelů válečných zločinů na východě Ukrajiny. Obě strany se podle zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva dopouštějí úmyslného ostřelování obytných čtvrtí, při kterém umírají civilisté, jakož i mučení a zabíjení zajatců. V drtivé většině případů nedospělo vyšetřování k žádným výsledkům, ani k vyvození odpovědnosti.

Více než dva roky trvající konflikt mezi silami prozápadní ukrajinské vlády a proruskými separatisty na Donbasu si vyžádal už více než 9400 mrtvých z řad vládních sil, Ruskem podporovaných rebelů i civilistů. I přes dohodnuté příměří na frontě nadále dochází k přestřelkám.