Ve stejný den, kdy Írán propustil čtyři americké vězně zadržované v Teheránu, přiletělo do země neoznačené nákladní letadlo, které vezlo 400 milionů dolarů naložené na paletách. Transakci Obamova administrativa potvrdila, ale odmítá, že by šlo o výkupné. Jde prý o vyrovnání 40 let staré zbrojní dohody s Íránem. Informoval o tom list The Wall Street Journal.

„Platit výkupné za rukojmí je v rozporu s politikou Spojených států,“ řekl mluvčí Bílého domu Josh Earnest. Stejně jako v případě unesených Češek v Pákistánu je však jasné, že určité informace nemá veřejnost slyšet. Když v lednu byli v Íránu propuštěni čtyři Američané, Obama to přisuzoval kvalitní diplomacii. Vyšlo však najevo, že ve stejný den přiletělo do Íránu obrovské množství peněz.

V neoznačeném nákladním letadle byly na paletách naskládány eura, švýcarské franky a další měny v hodnotě 400 milionů dolarů, což je v přepočtu 9,7 miliard korun. Spojené státy transakci potvrdily, ale odmítají, že by šlo o výkupné. Jde prý o první splátku k vyrovnání zbrojní dohody z roku 1979.

Kvůli 37 let staré dohodě mezi USA a Íránem mají Spojené státy zaplatit 1,7 miliard dolarů. Miliardový dluh řešil i mezinárodní soudní tribunál v Haagu. Dohoda o zakoupení amerických stíhaček byla totiž podepsána ještě před pádem íránského šáha Muhammada Rezá Pahlavího, který tehdy Washingtonu poslal zálohu 400 milionů dolarů. V zemi však došlo k převratu a k moci se dostal duchovní ájatolláh Chomejní a z Íránu se stala islámská republika. USA reagovaly zamrazením všech účtů. Nyní chce Írán svou zálohu zpět – i s úroky.

Obama se rozhodl v lednu 2016 odkývat 400milionovou transakci. Mluvčí americké vlády John Kirby trvá na tom, že peníze neměly s propuštěním vězňů nic společného: „Nejenom že byla obě vyjednávání oddělená, vedly je také různé týmy na obou stranách. V případě pohledávek z Haagu byli do vyjednávání zapojení i techničtí experti.“

Thrilled to see #JasonRezaian land safely in #Geneva tonight after 18 months of unjust imprisonment in #Iran. pic.twitter.com/j0qY6rc5yo

— Brett McGurk (@brett_mcgurk) 17. ledna 2016

Částka 400 milionů dolarů byla zaplacená v cizích měnách, protože trvající americké sankce zakazují jakékoli transakce s Íránem v dolarech. Peníze tak pocházely z centrálních bank Nizozemska a Švýcarska. Kvůli sankcím mají také Íránci omezený přístup k mezinárodním finančním institucím, proto žádali hotovost.

USA začaly s Íránem tajně vyjednávat o vězněných Američanech v listopadu 2014. Jedním ze zadržených Američanů byl i novinář Jason Rezaian, který vedl teheránskou kancelář amerického listu Washington Post. Byl obviněn ze špionáže. Po jejich propuštění došlo v USA k propuštění sedmi íránských vězňů.

Obamův krok se však opozičním politikům nelíbí. „Platit výkupné únoscům ještě více ohrožuje Američany,“ řekl republikánský senátor Mark Kirk. Po příležitosti skočil i republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump: „Zaplatili jsme 400 milionů dolarů za zajatce. Obama tím nastavil velmi špatný precedens.“