O co hraje Babiš s Českou televizí
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Na stížnost Andreje Babiše proti pořadům 168 hodin a Reportéři ČT lze mít při dnešním stavu vědomostí dva zhruba rovnocenné, přitom opačné názory. Podle prvního je Babiš nešika, podle druhého hraje docela šikovně o něco úplně jiného, než jsou ty pořady.
Verze nešika: Babiš ze svého pohledu zbytečně přiživuje mediálně kauzu, jejíž podstata – nákup dluhopisů a původ jeho dalších příjmů, jimiž zasypával díry ve svých číslech – mu i soudě dle jeho dosavadních reakcí bude asi hodně nepříjemná. Tato verze v sobě obsahuje optimistický předpoklad, že pozornost nezůstane omezena na stížnost televizní radě a – jak by v žurnalistice mělo být samozřejmostí – bude důsledně uváděn celý kontext. Je přitom bez debat, že převést všechny ministrovy trampoty posledních dní na souboj s nepřejícími novináři ČT by pro něj byl velmi přijatelný výsledek. Ostatně na toto podtéma se celou věc snaží omezit i někteří novináři z Mafry.
Způsob, jímž vicepremiér celou věc kolem dluhopisů a svých příjmů staví, je věcně slabý i ve zmíněné stížnosti. Že prý ve vyjádření ze 4. ledna, kdy všechno začalo, uváděl jen zdaněné příjmy, zatímco 19. ledna na tiskovce ty zdaněné i ty nezdaňované. Ve stížnosti teď protestuje, že onoho 4. ledna se ho neptali na jeho celkové příjmy, tak jak by je mohl uvádět. Musíme připomenout, že 4. ledna na otázku, z čeho financoval nákup dluhopisů, odpovídal větou: „Šlo o moje vydělané a zdaněné peníze.“ Teprve když si Echo všimlo, že mu údaje jemně řečeno nesedí, přispěchal po několika dnech s onou nezdanitelnou miliardou. Kde ta se vzala, přiblížit odmítá – pokud za odpovědi nepovažujeme hlášku „sorry jako“ a tajnosti s pindíkem.
Z třináctistránkové stížnosti televizním radním trčí na konci žádost, aby přijali „ve vztahu k těmto redaktorům odpovídající opatření, včetně opatření pracovněprávních“. To je silná káva, taky se včera v podvečer objevila na Novinky.cz konejšivá zpráva, že tu stížnost z 1. února pan ministr o několik dní později doplnil a v doplnění už pracovněprávní opatření nepožaduje.
Pravdu má Babiš v tom, že oba napadené pořady skutečně nepřinášely vlastní, nové informace (168 hodin se o to ostatně ani nepokouší). Ale co když jejich tvůrci aspoň za sebe chtěli kompenzovat do té doby panující ticho kolem obřích potíží pana vicepremiéra v samotném zpravodajství ČT?
A tady přecházíme k verzi Babiš – šikovný politik.
Představa, že by dnes Rada ČT mohla vyslyšet takovou ubrečenou, nevyargumentovanou stížnost, není zřejmě reálná. Nereálný se jeví i exemplární trest pro dotyčné redaktory. Ale o ty dvě reportáže Babišovi nejde. Jde o nastolení dojmu, že po něm nepřejícní novináři z nepříliš oblíbeného, protože arogantního, zpravodajství České televize jdou.
To může přinést body u části diváctva. Druhý praktický dopad půjde dovnitř ČT – aby se neodvážila věnovat Babišovi kritickou pozornost. I doposud bývá ve svém zpravodajství vůči Babišovi zpravidla dosti plachá, koneckonců v den, kdy ho k vyjasnění jeho příjmů vyzval Bohuslav Sobotka, se tato veskrze atraktivní zpráva o tom, že premiér chová u svého vicepremiéra podezření, dostala na řadu v 39. minutě, po sezonních odstávkách ve stavebnictví a stavu vozovek.
Celkově ale dění od začátku ledna dokazuje, že Česká televize (respektive některé ostrůvky svobodného myšlení v tomto kolosu) je jedním ze dvou kanálů, kudy nějaký účinný tlak na Babiše ještě může jít. Tím druhým kanálem by měly být konkurenční politické strany, ale tento druhý kanál je v podstatě mimo provoz.
Miroslav Kalousek žádá mimořádnou schůzi sněmovny věnovanou Babišovým dluhopisům a příjmům. Předseda ODS Petr Fiala razantně vyzve premiéra Sobotku, že ve věci Babišových dluhopisů a příjmů je místo rádoby drsných hlášek na Twitteru potřeba jednat, aby vzápětí s logikou, jíž rozumí maximálně tak on sám, odmítl jediný čin, k němuž má páky, totiž žádat mimořádnou schůzi. („Nemá žádný smysl mu (Babišovi – pozn. red.) poskytovat prostor, aby vykládal, jak všichni kradou.“)
Premiér Sobotka už minulý týden, kdy se ho na to dokonce ani nikdo neptal, Babiše ujistil, že hrotit situaci k pádu vlády rozhodně nebude. Lidovci o mimořádné schůzi pro jistotu mlčí. V takové chvíli je stížnost televizní radě z Babišova pohledu něco jako preventivní ucpávání posledních velkých děr v lodi, na níž pluje do úřadu premiéra.