Balkánská migrační cesta musí zůstat jednou provždy uzavřená. V sobotu to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Ten se ve Vídni zúčastnil summitu evropských zemí, které jsou nejvíce zasaženy migrační krizí a které se nacházejí právě podél balkánské trasy. Také přítomná spolková kancléřka Angela Merkelová se vyslovila proti ilegální migraci "jak daleko to jen lze".

Rakouský kancléř Christian Kern, který do Vídně pozval představitele deseti států a Evropské unie, označil za hlavní cíl schůzky rychlý pokrok v řešení migrační krize. Týká se to podle něj především oblasti ochrany vnějších hranic Evropské unie a poskytování pomoci zemím, v nichž migranti pobývají. Kernův postoj je opatrně optimistický. "Musíme opět získat kontrolu nad vnější hranicí (EU)," uvedl Kern. "My musíme rozhodovat o tom, kdo se do Evropy dostane, (nikoli pašeráci lidí)," dodal.

Tusk dnes také zdůraznil důležitost účinné kontroly vnějších hranic EU. Za zásadní podmínku dosažení tohoto záměru považuje úzkou spolupráci mezi partnerskými zeměmi západního Balkánu a Tureckem.

Jednání se zúčastnili i šéfové či jiní zástupci vlád Albánie, Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Makedonie, Rumunska, Řecka, Slovinska a Srbska.

Přítomen byl také eurokomisař vnitra Dimitris Avramopulos, který se ve svém vystoupením hned na úvod dotkl citlivého tématu, když se dovolával povinnosti být solidární. „Solidarita je vědomí odpovědnosti a základní hodnota,“ zdůraznil se zjevnou narážkou na kvóty pro rozdělení uprchlíků uvnitř EU, prosazované především Bruselem a Berlínem.

Ke sporům s Maďarskem ohledně přebírání uprchlíků zpět podle dublinské úmluvy kancléř Kern řekl, že toto téma nelze zřejmě vyřešit politicky a že přednost má nyní ochrana vnějších hranic. navíc podle něj nemá smysl věc s Budapeští stále znovu otevírat. Chce se raději soustředit na to, čeho lze dosáhnout.

Hlavně Maďarsko, ale i další tři státy visegrádské skupiny Česko, Slovensko a Polsko, povinné kvóty stanovené Evropskou unií pro přerozdělení migrantů, odmítají. Jde o jedno z konfliktních témat kolem migrační krize, jež vyvolávají uvnitř EU neshody.

Podle Merkelové zástupci jednotlivých zemí hovořili o nutnosti co nejrychleji uzavřít dohody o vracení uprchlíků s třetími zeměmi, především s africkými státy a dále s Pákistánem a s Afghánistánem. "Cílem je, aby ti, kteří nebudou moci zůstat z humanitárních důvodů, mohli být vraceni do svých domovských zemí," řekla.

Merkelová i Kern přitom zdůraznili, že migrační krize se oproti loňskému roku zmírnila. Loni do Evropy dorazil asi milion migrantů, zatímco letos od začátku roku to podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) bylo asi 300.000 uprchlíků.

Při podobné schůzce, která se ve Vídni konala v únoru, bylo dohodnuto uzavření balkánské migrační trasy. To výrazně přispělo k omezení přívalu uprchlíků a migrantů směřujících zejména ze Sýrie, Iráku, Afghánistánu, ale i z dalších asijských zemí do bohatých evropských států v čele s Německem, Švédskem a Rakouskem.

Orbán pro tábor v Libyi

Maďarský premiér Viktor Orbán ve Vídni navrhl, aby Evropská unie zřídila na pobřeží Libye velký uprchlický tábor, kde by byly s pomocí libyjské vlády vyřizovány všechny žádosti Afričanů o azyl. Rovněž by podle něj mělo být zrušeno zbrojní embargo OSN, kterému Libye čelí od roku 2011.

Evropská unie by podle Orbána měla přispět ke stabilitě v rozvrácené Libyi, jinak nebude možné navrhovaný uprchlický tábor vytvořit. Do rozsáhlého zařízení by podle Orbánových představ Evropa vracela uprchlíky, kteří k jejím břehům dorazili ilegálně.

Podle předsedy maďarské vlády by měla unie podobnou migrační dohodu, jakou má nyní s Tureckem, uzavřít i s Egyptem. V Egyptě je teď podle Orbána asi 5,5 milionu uprchlíků a pokud Brusel s Káhirou neuzavře dohodu, "můžeme se odtud dočkat překvapení",