Vědci z amerického Oregonu poprvé úspěšně pozměnili „špatný“ gen v lidském embryu, jehož vada vyvolává srdeční selhání ohrožující život. Uvádí to studie, kterou dnes publikoval odborný časopis Nature. Přestože šlo o laboratorní pokus na hony vzdálený klinické praxi, jde podle odborníků o milník v genetickém výzkumu, který v budoucnu může novorozence uchránit před dědičnými chorobami. Zásah však vyvolává řadu etických otázek.

Úspěšný zásah je výsledkem výzkumu Oregonské univerzity, k němuž přispěli odborníci z Kalifornie, z Číny a Jižní Koreje. Vědci opravili desítky embryí s mutací, která vyvolává srdeční chorobu, jež v pozdějším věku může způsobit náhlou smrt.

Kdyby vědci umožnili embryu další růst, vyhnul by se tomuto onemocnění nejen daný novorozenec, ale i jeho potomci. Hrozby mutací byly navíc zbaveny všechny geny, nikoli jen některé.

Biochemička Jennifer Doudnaová, která se na výzkumu podílela, listu The New York Times řekla, že výsledek je povzbuzením pro všechny, kdo doufali ve využití lidských embryí k vědeckým výzkumům i klinickým účelům. Než ale ke klinickému využití dojde, čeká vědce ještě dlouhá cesta.

Budou-li další testy úspěšné, mají naději na zdravého potomka páry, kterým lékaři kvůli dědičným chorobám nedávali naději. Může jít o takové nemoci, jako je rakovina vaječníků, cystická fibróza nebo rané druhy Alzheimerovy choroby.

Vědci navíc podle The New York Times při výzkumu narazili na nečekaný objev: zjistili, že embrya se dokonce dokážou „opravovat“ sama.

Kromě nadšení výzkumníků ale oregonský test vyvolává i vážné etické otázky, protože jde o klasický příklad genetického inženýrství, upozornil newyorský deník. Skeptici se obávají, že podobné zásahy mohou vést k pokušení „vyrábět“ lidské bytosti obdařené žádoucí fyzickou či psychickou výkonností.