Co nás letos čeká

Co nás letos čeká

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Grafický styl padesátého ročníku filmového festivalu v Karlových Varech působí oproti předcházejícím letům až protikladně, Aleš Najbrt se od ironického minimalismu „přešaltoval“ k záměrně přeplácanému stylu mysliveckého bálu. Jinak se ale začátkem července dá v nejznámějších českých lázních čekat to co vždycky – naštěstí. Především spousta filmů. Jak v hlavní soutěži, jejíž standard se podle mého soudu v posledních letech zvyšuje (jakkoliv nemá význam očekávat, že by se jednou mohla vyrovnat těm nejprestižnějším přehlídkám), tak mimo ni.

Třeba v tradiční sekci Na východ od Západu, v níž se uvádějí filmy z postkomunistického regionu, která je pro zahraniční pozorovatele na festivalu asi nejzajímavější, na Fóru nezávislých nebo v dokumentární soutěži. Pro filmové fanoušky je ale přehlídka důležitá také tím, že na ní poprvé v Česku mohou vidět filmy, které vzbudily pozornost na festivalech už skončivších, třeba v Berlíně nebo v Cannes. Účast domácí kinematografie je v jubilejním ročníku docela silná, do hlavní soutěže bylo přijato oceňované drama Jana Prušinovského Kobry a užovky s bratry Hádkovými v hlavních rolích, program sekce Na východ od Západu bude zahajovat česko-polský film Cesta do Říma, zařazený do něj byl i snímek studenta FAMU Víta Zapletala Prach, v českém kontextu neobvyklý svou křesťanskou perspektivou. Do soutěže Fóra nezávislých byl vybrán debut Jana Těšitele David, dokumentární soutěže se zas s novým snímkem Mallory účastní Helena Třeštíková.

Kromě novinek se v karlovarském programu dá najít známá i nově objevená klasika. Zvláštní pozornost je letos věnovaná libanonské kinematografii, o níž toho český divák – mě nevyjímaje – moc neví. Uvedená bude i přehlídka skvělé a předčasně zesnuvší běloruské režisérky Larisy Šepiťkové, jež tvořila v 60. a 70. letech. Promítat se budou také filmy s hercem Johnem Cazalem, který ve stejné době vytvořil role sice jen v několika málo filmech, všechny ale byly velice významné. A taky přijedou hvězdy, po červeném koberci chodit budou, do objektivu se usmějí, čekajícím zástupům pokynou. A taky budou oplatky a pocukrované fasády domů a nějaký ten společenský život. A snad i to slunce.