Itálie má obavy. Přes moře plují migranti i z Tuniska, Alžírska i Maroka
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Cesta připomíná spíš vyjížďku rozjařené mládeže než útěk z domova. Dobrý tucet mladých mužů se uvelebil na dřevěném člunu, zpívá si a povídá, zatímco člun pod zářícím sluncem brázdí vlny Středozemního moře. „Bye, Bye Tunis,“ volá jeden z mladíků do kamery v mobilu a směje se. V pozadí proplouvá druhá loď. Na sociálních sítích se v posledních týdnech takových videí z Tuniska objevilo více. Na středomořské trase do Evropy se něco změnilo, píše agentura DPA.
Do Itálie a Španělska naposledy opět přišlo více lidí, kteří do gumových člunů, částečně nezpůsobilých pro plavbu po moři, nenastoupili v Libyi, ale dostali se do Evropy z Tuniska, Alžírska nebo Maroka. Čísla sice nejsou – ve srovnání s desetitisíci uprchlíky z Libye – příliš vysoká, ale v Itálii vývoj sledují s obavami.
Více než 1400 lidí přišlo jenom v září z Tuniska: více než předchozích osmi měsících dohromady. „Tolik jsme jich neviděli léta,“ řekl italský mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Flavio Di Giacomo. Sice to ještě nedosáhlo úrovně z doby krátce po arabském jaru 2011, říká velvyslanec EU v Tunisku Patrice Bergamini, ale nárůst to je. Tehdy přišlo během několika málo měsíců do Evropy přes Tunisko zhruba 25 000 lidí.
Letos zatím do Itálie dorazilo více než 107 000 migrantů, což je ve srovnání s předchozím rokem pokles o přibližně 25 procent. Stále ještě přichází většina uprchlíků přes Libyi a jen zlomek přes Tunisko a Alžírsko. Ale to, že přes mezinárodní pomoc jsou nyní reaktivovány staré trasy a ve stále větší míře nejde jen o uprchlíky ze zemí jižně od Sahary, ale stále častěji o Tunisany, Alžířany a Maročany, zneklidňuje nejen IOM, ale také Evropu.
„Nemůžeme tomuto vývoji mlčky přihlížet,“ říká místopředseda italského senátu Maurizio Gasparri z konzervativní strany Vzhůru, Itálie. „Podařilo se nám zastavit příliv ilegálů přes Libyi a bylo by absurdní nyní jen přihlížet tomu, jak se věci neustále opakují,“ zdůraznil Gasparri.
Itálie na jaře s Libyí uzavřela dohodu, na jejímž základě jsou uprchlíci drženi v zemi sužované občanskou válkou. Od té doby se spekuluje, že vláda v Římě platí i milice, které mají migrantům bránit v další cestě. Řím to několikrát dementoval. Ale Evropa podporuje mimo jiné pobřežní stráž v Libyi výstrojí a výcvikem.
Koncept se z evropského hlediska osvědčil i v Tunisku, kde například německá policie už delší dobu cvičí pobřežní stráž a pohraničníky a dodává materiál pro ostrahu hranic. Spolková vláda kromě toho nedávno otevřela v Maroku a Tunisku poradenská centra s cílem informovat lidi a nabízet jim alternativní možnosti útěku.
„Když se nějaká evropská země domlouvá s ozbrojenými milicemi v Libyi a brání legální migraci, vede to k určitému tlaku v ostatních regionech,“ pokouší se vysvětlit nový vývoj Ramadán bin Umar Avad z Tuniského fóra pro hospodářská a sociální práva (FTDES). Organizace před několika dny představila studii, podle níž chce Tunisko v současnosti opustit zhruba 40 procent mladých dívek. „Situace mladých lidí v Tunisku a Alžírsku je dnes opět obtížná,“ říká Avad.
Přes pokrok v demokratizaci především v Tunisku je ekonomická situace v regionu nadále špatná. Zhruba každý třetí absolvent vysoké školy nenajde práci. Také v Alžírsku a Maroku se v poslední době opakovaně odehrály protivládní protesty.
Severoafrické země Maghribu se podle názoru IOM navíc proměňují stále více z tranzitních zemí pro uprchlíky z oblastí jižně od Sahary v cílové země, v nichž také déle zůstávají a často ilegálně pracují. To v poslední době vedlo opakovaně k sociálnímu napětí.
V Tunisku se počátkem roku odehrála velká diskuse o rasismu vůči subsaharským uprchlíkům poté, co byli napadeni a částečně vážně zraněni nožem na ulici dva mladí Konžané. V sousedním Alžírsku mezitím úřadující premiér Ahmad Ujahjá před nedávnými parlamentními volbami ostře brojil proti uprchlíkům. Ilegální přistěhovalci podle něj do země zanášejí kriminalitu, drogy a další negativní jevy. A v září vyzvalo ministerstvo dopravy, aby ve veřejné místní dopravě nebyli nadále přepravováni migranti.
Úřady intenzivněji postupují proti uprchlíkům už nějakou dobu. Především v Alžírsku uprchlíci v poslední době hovořili o větších vlnách zatýkání. Ve všech třech maghribských zemích byly nedávno zrušeny ilegální uprchlické tábory. Podle názoru unijní agentury na ochranu hranic Frontex vedlo i to k nárůstu počtu uprchlíků na takzvané západní trase směrem do Španělska. Letos tam přišlo už téměř 14 000 lidí, což je více než za celý minulý rok.
Z celkového pohledu jsou ale tato čísla pořád poměrně nízká. Přes aktuální vývoj považuje Mattia Toaldo z institutu Evropské rady zahraničních vztahů za nepravděpodobné, že by se z Tuniska stala nová Libye pro pašování lidí. „Infrastruktura a předpoklady pro pašování jsou v Tunisku výrazně horší než v Libyi,“ řekl Toaldo.
Několik tuniských organizací, mezi nimi i odbory a tuniská Liga na obranu lidských práv, kritizovalo ve společném prohlášení migrační politiku EU. „Například ekonomické dohody mezi Tuniskem a EU často zvýhodňují Evropu,“ říká bin Umar z FTDES. I to podle něj vede k tomu, že se nyní stále více lidí vydává na cestu do Evropy.