Letošní volby do Poslanecké sněmovny mnozí označují za nejdůležitější od roku 1990. Nikdy v historii totiž nemělo tak velké šance na úspěch tolik protestních a nesystémových stran a hnutí. O to důležitější letos bude, jak výrazná bude propast mezi vítězem a zbytkem stran, a také kolik hlasů propadne. Při rozdělování poslaneckých křesel by na tom vítěz voleb, kterým bude s největší pravděpodobností hnutí ANO, totiž mohl hodně vydělat.

Způsob, jakým se rozdělují mandáty, nahrává obecně spíše velkým stranám a ty malé na něm tratí. Hnutí ANO by tak v určitém případě za každé procento hlasů mohlo získat i tři křesla ve sněmovně. Podmínkou je, aby zůstalo nad dvacetiprocentní hranicí a aby ostatní strany dosáhly maximálně na polovinu jeho výsledku. Roli sehrají i propadlé hlasy a nižší účast voličů.

Nadějí hnutí ANO, že ovládne sněmovnu i s horším výsledkem, než je zisk nad 30 procent, je D’Hondtův volební systém. Ten se v Česku používá k přepočtu voličských hlasů na mandáty. „Podle tohoto systému stačí třeba zisk 22 procent, aby vítěz parlamentních voleb rozhodoval v České republice o všem důležitém. Při očekávané šedesátiprocentní účasti tedy bezpečnou vládu slovenského miliardáře zajistí, když pro něj bude hlasovat každý sedmý Čech s volebním právem,“ napsal komentátor Echo24 Petr Holub.

Kolik lidí přijde k volbám?

Důležitá je i volební účast. Počet mandátů, které se v každém ze 14 krajů v Česku rozdělují, totiž není závislý na počtu obyvatel kraje, ale právě na volební účasti. Zásadní roli v tom hraje tzv. republikové mandátové číslo, které je výsledkem podílu všech odevzdaných hlasů a celkového počtu 200 poslaneckých mandátů.

Hlas v různých krajích nemá stejnou váhu. Důležité jsou kraje s vysokým mandátovým číslem, což je hlavní město Praha, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj. Úplně nejméně mandátů se rozděluje v Karlovarském a Libereckém kraji. Například ve volbách v roce 2006 v Libereckém kraji Stranu zelených volilo 9,58 %, ale nezískala ani jeden mandát. Naopak v Moravskoslezském kraji obdrželi Zelení 4,34 % a po přepočtení hlasů získali jedno poslanecké místo.

První den voleb naznačil, že lidé mají letos zájem přijít hlasovat.

Nejvyšší volební účast byla v prvních volbách v historii samostatné České republiky, kdy k volebním urnám dorazilo 76,4 %. Pak nastal propad. Předčasných voleb v roce 1998 se zúčastnilo 74 % oprávněných voličů, k volbám o čtyři roky později už jich dorazilo jen 58 %, což byla prozatím nejnižší volební účast v české historii.

V roce 2006 se účast znovu zvedla nad šedesátiprocentní hranici, konkrétně na 64,5 %, aby o čtyři roky později znovu klesla na 62,6 %. Zatím posledních sněmovních voleb, které byly předčasné a předcházel jim pád Nečasovy vlády a neschválení Rusnokova kabinetu, se zúčastnilo 59,5 % Čechů starších 18 let.