Madrid převzal vedení Katalánska, tamní premiér to neuznal
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Španělská vláda v sobotu převzala vedení Katalánska. Učinila tak den poté, co katalánský parlament schválil rezoluci o nezávislosti. Funkci katalánského premiéra Carlese Puigdemonta oficiálně převzal španělský premiér Mariano Rajoy, který ale zároveň většinu kompetencí delegoval na místopředsedkyni španělské vlády Sorayu Sáenzovou. Puigdemont podle španělských médií své sesazení neuznal a v projevu vyzval k pokračování snah o samostatné Katalánsko, které ale mají být podle něj nenásilné. V Madridu demonstrovaly tisíce lidí za jednotu Španělska. Menší katalánské odbory vyzvaly na příští týden ke stávce.
Předseda španělské vlády Rajoy oficiálně převzal úřad katalánského premiéra poté, co bylo v noci v úředním věstníku zveřejněno páteční rozhodnutí o odvolání katalánské vlády a rozpuštění regionálního parlamentu. Oficiálně tím byli zbaveni funkcí i někteří další katalánští činitelé, včetně nejvyšších šéfů místní policie. Toto opatření následovalo poté, co v pátek katalánský parlament schválil rezoluci o vytvoření samostatné katalánské republiky a krátce nato odhlasoval Senát (horní komora španělského parlamentu), že Madrid může omezit autonomii Katalánska.
Většinu kompetencí katalánského premiéra nyní má místopředsedkyně španělské vlády Sáenzová, další ministři španělské vlády převezmou funkce jednotlivých katalánských ministrů. K nejsledovanějším bude patřit ministerstvo vnitra, pod nějž spadá katalánská policie a které přebírá od soboty španělský ministr vnitra Juan Ignacio Zoido. Ten bude mít také na starost organizaci předčasných regionálních voleb v Katalánsku, které se budou konat 21. prosince.
Pokud se Puigdemont a jeho ministři odmítnou rozhodnutí Madridu podřídit, hrozí jim obvinění z dalších trestných činů. Už nyní španělská generální prokuratura oznámila, že příští týden zahájí kvůli rezoluci o nezávislosti stíhání katalánského vedení pro vzpouru, za kterou lze uložit trest až 30 let vězení.
Puigdemont v sobotu v předtočeném projevu, který odvysílala katalánská televize TV3, vyzval k vytrvalosti ve snaze o nezávislost Katalánska. Požádal Katalánce o "demokratické odmítnutí" omezení autonomie; jejich odpověď má být podle Puigdemonta nenásilná. Podle španělských i katalánských médií Puigdemont neuznal své sesazení Madridem. "Budeme pokračovat v plnění svých demokratických mandátů a zároveň se snažit o maximální stabilitu a klid," řekl Puigdemont. Uvedl také, že v demokratické společnosti jsou to parlamenty, kdo volí a odvolává vedení země.
Podle deníku La Vanguardia Puigdemontova slova odpovídají tomu, co řeklo několik dalších členů nyní sesazené katalánské vlády. Například Josep Rull a Toni Comín, kteří rovněž chtějí pokračovat ve snaze o katalánskou nezávislou republiku.
Menšinový odborový svaz v Katalánsku, který sdružuje zaměstnance různých odvětví, včetně veřejné správy, školství či zdravotnictví, vyhlásil od pondělka desetidenní generální stávku. Podle Konfederace katalánských svazů (CSC) se omezením autonomie změní pracovní podmínky zaměstnanců, kteří tak nebudou moci "normálně" vykonávat svou práci. Zatím není jasné, jak se ke stávce postaví ostatní odborové svazy. Ty větší totiž s rezolucí o nezávislosti nesouhlasí.
Pochybnosti panují ohledně toho, jak katalánská regionální policie zareaguje na příkaz vystěhovat Puigdemonta a jeho vládu z úřadů. Podle agentury Reuters, jež v sobotu měla možnost nahlédnout do interní instrukce, byl vydán pokyn, aby se její příslušníci chovali zcela neutrálně a nepřidávali se na žádnou stranu.
Tisíce lidí se v sobotu shromáždily v centru Madridu na demonstraci za jednotu Španělska, mávali španělskými vlajkami a někteří volali "Puigdemont do vězení".