Krajský soud v Ostravě ve středu schválil reorganizační plán těžební společnosti OKD. Z rozhodnutí zveřejněného v Insolvenčním rejstříku vyplývá, že podle samosoudce Petra Kuly reorganizační plán splňuje všechny požadované podmínky. Firma je v úpadku od loňska. Reorganizační plán sestavený vedením OKD už v srpnu schválili její věřitelé, podpořil ho insolvenční správce i krajské státní zastupitelství.

Mluvčí společnosti OKD Ivo Čelechovský uvedl, že firma verdikt soudu jednoznačně vítá. „Vedení společnosti OKD od prvopočátku vyhlášení insolvence prioritně prosazovalo a zodpovědně připravovalo reorganizační plán, který by řešil další životaschopnost těžební firmy,“ uvedl Čelechovský.

Doly a provozní majetek budou podle reorganizačního plánu vloženy do nově založené společnosti OKD Nástupnická, v níž 100 procent akcií získá za zhruba 80 milionů korun státní podnik Prisko. V původní OKD zůstanou jen pohledávky za bývalými majiteli. Zdroje pro uspokojení věřitelů budou vycházet z prodeje těchto akcí, z rezervy na sporné pohledávky za majetkovou podstatou či z výtěžku z neprovozních pohledávek.

Pohledávky vůči OKD přihlásilo přes 550 věřitelů, kteří dohromady chtěli od firmy více než 23 miliard korun. Pohledávky za více než 17 miliard korun však insolvenční správce popřel.

V OKD nyní i s dodavatelskými firmami pracuje necelých 10.000 lidí. Jejich počet bude postupně klesat, tak jak se budou zavírat jednotlivé doly. V dolech Darkov a Lazy by měla podle reorganizačního plánu těžba uhlí skončit v roce 2018, v Dole ČSA v roce 2021 a v Dole ČSM v roce 2023. Na základě tržních či provozních podmínek se termíny mohou změnit, podle soudce ale lze předpokládat, že těžba bude skutečně ukončena podle reorganizačního plánu.

Na prodej OKD Prisku si u Evropské komise stěžuje americká firma Alcentra ze skupiny BNY Mellon, která sama měla zájem o koupi akcií, ale byla z nabídky vyloučena. Uvedla, že za OKD nabízela 540 milionů korun, v prodeji Prisku spatřuje nedovolenou státní podporu.

Podle soudce Kuly se o veřejnou podporu nejedná, šlo by o ni v případě, že by státní firma nabídla částku „nad cenou“, tedy vyšší než Alcentra.

„Soud je přesvědčen, že společnost Alcentra nebyla poškozena, či znevýhodněna, její nabídka nesplňovala požadované formální náležitosti,“ uvedl soudce. Podle soudu není jasné, kdo jsou koneční investoři stojící za Alcentrou jakožto správcem investičních fondů, ani není zřejmý skutečný původ finančních prostředků, které hodlala do transakce vložit.

„Za situace, kdy soud nepovažuje nabídku společnosti Alcentra reálně za ziskovou a s přihlédnutím k tomu, že společnost Alcentra nepočítá s poskytnutím vlastních peněžních prostředků na financování útlumu dolů, je soud nucen konstatovat, že tuto nabídku považuje za nedůvěryhodnou a spekulativní, neboť postrádá ekonomický smysl,“ uvedl soudce.