Migrace je prvním tématem, kterým se ve čtvrtek v podvečer v Bruselu zabývají šéfové států a vlád zemí Evropské unie. Říjnový summit má ale na programu i digitální problematiku a večer – kromě vystoupení britské premiérky Theresy Mayové k brexitu – především otázku vztahů mezi Evropskou unií a Tureckem.

Dvoudenní summit začíná diskusí o migraci, ovšem kvůli výrazně nižším číslům příchozích v odlišné atmosféře, než tomu bylo například v loňském roce. Šéfové států a vlád se budou věnovat především otázce spolupráce se třetími zeměmi, například v Africe.

Český premiér Bohuslav Sobotka to při příchodu komentoval připomínkou, že Evropa začala financovat na severu Afriky řadu aktivit, včetně například podpory libyjské pobřežní stráže. „A je velmi důležité, aby to takto fungovalo i v příštích letech a abychom preventivně čelili migračním tlakům. Evropa musí být v těchto oblastech trvale přítomna a to vyžaduje nasazení všech členských zemí,“ připomněl český premiér.

Praha je v tomto ohledu příkladná, nedávno přispěla do příslušného fondu skoro milionem eur, v té chvíli to bylo více, než kolik dali například Němci. Účastníci by měli v závěrech schůzky kromě jiného zdůraznit své odhodlání zajistit v tomto ohledu dostatečné a trvalé financování v letošním roce i dalším období. EU by také měla co nejrychleji dokázat dostat své pracovníky přímo na libyjské území.

Šéfka unijní diplomacie Federica Mogherinová novinářům řekla, že Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) s unijní podporou zorganizovala už okolo 14 000 dobrovolných návratů migrantů, kteří uvízli v Libyi a Nigeru, zpět do jejich původních zemí. „To je trend, který teď potřebujeme utužit. V partnerství s Afrikou,“ poznamenala s tím, že práce pokračuje a čeká proto od členských zemí v tomto ohledu silnou podporu.

Návrh závěrů také zmiňuje potřebu dalšího sbližování unijních zemí při práci nad reformou evropského azylového systému. Podle Sobotky se v tomto ohledu mění atmosféra a klesá důraz na potřebu trvalých migračních kvót. „Ty mají čím dál tím menší podporu v rámci EU,“ podotkl s tím, že v této věci by neměla diskuse nějak příliš eskalovat.

Součástí debat o migraci jsou i vztahy s Tureckem. Právě dohoda s touto zemí přispěla k uzavření takzvané balkánské migrační trasy, tedy bodu obratu v migrační krizi minulých let.

Turecko je ale pro unii problematický partner, především kvůli autoritářským tendencím stávajícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho vlády po nepodařeném pokusu o vojenský puč.

Vztahům s Tureckem bude věnována především samostatná diskuse při pracovní večeři, na tématu trvalo v minulých týdnech hlavně Německo. Jeho kancléřka Angela Merkelová při příchodu dala opět najevo z dění v Turecku znepokojení. Připomněla, že v zemi bylo nedávno zatčeno několik německých občanů. Berlín bude podle ní usilovat o omezení peněz, které Ankara dostává v souvislosti s přístupovými rozhovory, které nyní opět v zásadě zamrzly. Merkelová zároveň zdůraznila, že je třeba zachovat transfery směřující ke zlepšování podmínek pro syrské uprchlíky v Turecku.

Podle Mogheriniové ale nyní na pořadu dne není otázka zmražení celých přístupových rozhovorů.

Český premiér Bohuslav Sobotka řekl, že situace v Turecku budí znepokojení oprávněně a tamní dění podle jeho názoru hraničí se závazky, které na sebe země vzala. „Znepokojení z vnitropolitických důvodů je na místě,“ řekl Sobotka. Připomněl ale zároveň, že Ankara je pro EU významný partner v bezpečnostně velmi složitém regionu a má velký význam udržet s ní dobré vztahy kvůli boji s terorismem a migrací.

Summit EU se bude zabývat také tématem digitální Evropy a posilováním obranné spolupráce unijních zemí. EU by měla také opět potvrdit, že jasně podporuje nukleární dohodu s Íránem, kterou má za klíčovou pro bezpečnost Evropy i regionu.