Česká televize a Český rozhlas mají šanci dosáhnout na odpočet DPH z pořízeného zboží a služeb. Náklady veřejnoprávních médií by se tak mohly snížit až o šestinu. S obdobným daňovým režimem, jaký platí pro komerční média, počítá pozměňovací návrh poslanců Václava Votavy a Vítězslava Jandáka (oba ČSSD). Sněmovnou návrh prochází v rámci vládního daňového balíku, který čeká v pátek závěrečné schvalování. Rozhlas přitom o nárok na odpočet daně usiluje dlouhodobě. Podle daňových expertů je však tato změna zákona v „hrubém rozporu“ s evropskou legislativou.

Česká televize odvede ročně do státní kasy na dani z přidané hodnoty přes půl miliardy korun, Český rozhlas pak až 120 milionů. Peníze ušetřené z odpočtů DPH by veřejnoprávní média mohla investovat do digitalizace, výroby či dalšího rozvoje. Podle šéfa rozpočtového výboru Václava Votavy současně návrh „odstraňuje dosavadní příčinu mnoha sporů a posiluje do budoucna právní jistotu provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání ze zákona“, jak uvádí v důvodové zprávě.

Sporem o nárok na odpočet DPH se totiž zabývají již několik let české soudy. Obrátil se na ně Český rozhlas, který není s pravidly ohledně DPH spokojen dlouhodobě. Na žádost Nejvyššího správního soudu se tím zabýval i Soudní dvůr EU, který dal loni v červnu rozhlasu za pravdu. Podle verdiktu nelze považovat rozhlasové poplatky za úplatu a neměly by být předmětem DPH. Český soud se s tím částečně ztotožnil a věc vrátil k projednání Městskému soudu v Praze. Oběma veřejnoprávním médiím jde ve při o stovky milionů korun.

Na evropský rozsudek i údajně nejasnou právní definici zákona o DPH tak reagují poslanci snahou o změnu daňových pravidel. Televizní a rozhlasové vysílání by se podle poslaneckého návrhu mělo stát „službou poskytovanou za úplatu“ s nárokem na odpočet DPH. Podle expertky na daň z přidané hodnoty Olgy Holubové tuto variantu však evropské právo nepřipouští, DPH je v rámci členských států přitom přísně harmonizovaná. U bezúplatných služeb odpočet DPH nárokovat nelze, úplatné veřejnoprávní vysílání je pak od daně osvobozeno (bez nároku na odpočet).

„Obě dvě varianty jsou ve státech EU možné, každý členský stát to může mít jinak. Nikdy však nemůže dojít k tomu, že by byl nárok na odpočet připuštěn. Navrhovaný text je v rozporu se základními principy fungování daně z přidané hodnoty a je neslučitelný s evropskou směrnicí o DPH. Poslanci, kteří pro něj zvednou ruku, poruší mezinárodní smlouvu, a to zcela vědomě a úmyslně. Pokud návrh projde, půjde o ilegální zdroj financování,“ uvedla Holubová.

Peníze na digitalizaci

Podle daňové poradkyně veřejnoprávní média neodvádí výstupní daň, nemohou si proto nárokovat odpočet na vstupní dani. Plátce DPH běžně odvádí za nakoupené zboží a služby daň na výstupu a zároveň uplatňuje nárok na odpočet daně na vstupu. Stát ve výsledku dostane jen rozdíl (tj. daň na výstupu mínus daň na vstupu). „Pokud by se činnost televize a rozhlasu považovala na základě právní fikce za úplatnou, dala by se jim možnost uplatňovat nárok na odpočet daně na vstupu ze všech jejich nákladů. I tak ale nebudou nic odvádět. Budou jen čerpat odpočty na vstupu. Je to špatně,“ doplnila Holubová.

To však odmítá poslanec Votava, spoluautor návrhu. Podle něho je v tomto ohledu evropská legislativa pružná. „Jde o peníze, které by se mohly investovat do druhé fáze digitalizace a dalšího rozvoje. A evropské právo to nevylučuje, nechal jsem si na to zpracovat posudek. Financování veřejnoprávních médií je v jednotlivých členských zemích rozdílné, mohou si proto legislativu přizpůsobit. Například ve Velké Británii veřejnoprávní BBC uplatňuje odpočty v plné výši,“ komentoval.

Nesoulad s evropským právem by přitom podle Jana Rambouska z Unie daňových poplatníků mohl skončit až žalobou na Česko. „Lze očekávat výzvu Evropské komise, aby Česká republika odůvodnila, proč změnila zákon v rozporu se směrnicí o DPH. V tomto formálním řízením o porušení práva stanoví  komise termín dvou měsíců na odpověď, eventuálně požadavek na úpravu zákona. Vzhledem k dočasné nefunkčnosti parlamentu v době voleb, tak může dojít i k žalobě komise na Českou republiku,“ popsal daňový poradce.

Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral již dříve vyzval ministra kultury Daniela Hermana, aby návrh podpořil. Ministerstvo kultury podle svého vyjádření prý podporuje všechny návrhy, které rozhlasu s televizí pomohou naplňovat veřejnou službu. Ministerstvo financí, které nároky rozhlasu s televizí již dříve označilo za přemrštěné, se k aktuálnímu návrhu (a případné kolizi s evropskou směrnicí) odmítlo vyjádřit. Náměstkyně ministra pro daně a cla Alena Schillerová loni v červnu uvedla, že podstatou sporu je rozdílný výklad zákona o DPH.